BOSÁ KNĚŽNA
JE konec bludných nadějí,
smutná jak mládí sirotka
jde moje duše závějí,
kde ani vlka nepotká.
42
Sněhovou bloudí vichřicí,
jak bosá kněžna závějí,
krev s její nohou prýštící
do světlých kane šlépějí.
A všude teskná samota,
zda rohy v dálce zaznějí?
Jen černý havran skřehotá,
je konec bludných nadějí.
43