Z DENÍKU VELKÉ ŽENY

Antonín Klášterský

Má bohyně můj anděle má Světlá(J5f) tak zas mi psal dnes Neměla ni číst(J5m) bych jeho řádků Každý jeho list(J5m) jen vášní sálá jež mu v srdci zkvetla(J5f) divokým mákem Jak choť věrná měla(J5f) bych k muži jít a studem uzardělá(J5f) vše říci mu neb zakázat si přísně(J5f) to šílenství ty přísahy i písně(J5f) vždyť také jej přec poutá svazek čistý(J5f) a místo všeho přijímám dál listy(J5f) horoucí lásky jež mi píše v taji(J5f) a odpovídám Pravda v jeho žár(J5m) vždy liji chlad vždy přidám výtek pár(J5m) leč vzdát se ho sil nemám Po okraji(J5f) jdu propasti jen krok a v hloub se zřítím(J5f) odvážně hraji se svým vlastním žitím(J5f) svůj klid své jméno čest svou dávám v sázku(J5f) a přece v tvář mu popírajíc lásku(J5f) jdu musím jíti nad závratným srázem(J5f) kde roste květ jenž nedýchal mi dosud(J5f) v mém žití které divný spoutal osud(J5f) konvenčním svazkem v němž to studí mrazem(J5f) Je hříchem to snad Ano hříchem je li(J5f) když ptáci dva jimž na zemi je těsně(J5f) mžik dají spolu vlet se k nebi smělý(J5f) na chvíli zasní o nové se vesně(J5f) a potom každý s tichou resignací(J5f) se na zemi v svá hnízda zase vrací(J5f) Ne duší styk svět nikdy nepochopil(J5f) znak hanby by mně vpálil v kal mne ztopil(J5f) a muž Je dobrý nes by ránu strašně(J5f) Jít musím pevně v předstíraném chladu(J5f) dál ulívat ten plamen jeho vášně(J5f) snad pozvolna se v tiché teplo změní(J5f) svět přísný soudce neshledá v něm zradu(J5f) a sladká bude práce v něm i snění(J5f) Ký v duši vír když na lože se kladu(J5f) Jít nechtěl jiných vyšlapanou stezkou(J5f) zpěv nový zapěl k metám vyšším tihl(J5f) a vysmáli se jemu kal ho stihl(J5f) a on jak Mojžíš třískl svatou deskou(J5f) svou lyru rozbil rozerván a zkyslý(J5f) svou peruť třísní opíjí své smysly(J5f) šat odraný se blátem ulic vláčí(J5f) a směje se neb v duši je mu k pláči(J5f) a v loktech hanby zapomnění hledá(J5f) I mne teď viní z chladu vím ó běda(J5f) Naň myslím jenom vidím ho jak v hoři(J5f) se ubíjí a klesá v náruč všedna(J5f) leč i v té chmuře jež ho svírá bědná(J5f) genia hvězda na čele mu hoří(J5f) Pro ni jej spasím spasiti jej musím(J5f) národu lidstvu Víru v sebe zkusím(J5f) zas vdechnouti mu zvednu jeho duši(J5f) očistím z prachu ranám najdu zřídla(J5f) a k rozletu mu nová připnu křídla(J5f) že povznese se nad vším co ho kruší(J5f) Z mdlob burcovat ho budu až se zbudí(J5f) zas k práci počne poklady jež v hrudi(J5f) své skryty nosí vynášet zas vzhůru(J5f) Nedám mu klidu planým snům se oddat(J5f) jej výtkami štvát budu smíchem bodat(J5f) vždy výš vždy výš až k hvězdám do azuru(J5f) Zval andělem mne Nuže meč svůj tasím(J5f) Já musím spasit jej a já ho spasím(J5f) To může jenom žena jež je čistá(J5f) a věří v něho A já věřím cele(J5f) Teď nedbám na to již co svět mi chystá(J5f) jdu zase pevně netápu již v šeru(J5f) do očí všech se zase dívám směle(J5f) a políbení chotě s klidem beru(J5f) Již dařilo se krásně moje dílo(J5f) s ním samým v zápas vešla jsem a tuhý(J5f) a teď se k pádu vše zas naklonilo(J5f) co vystavěno Klesl v bídu dluhy(J5f) a pro ně jít má běda do vězení(J5f) Můj Bože Bože Což už spásy není(J5f) Má vyjít z pout zas trpčí nežli dříve(J5f) a rozerván tím celým světa řádem(J5f) pak ještě hloub v svém věku klesat mladém(J5f) a znovu šílit v bolesti své divé(J5f) Zda nemělo by pálit ženy zlato(J5f) na rukou uších když on pěvec boží(J5f) jenž v duši nosí skvostů přebohato(J5f) svou hlavu složit v trní má a v hloží(J5f) Vnuknutí nebes Krásnou jehlici(J5m) mám ve svém stolku a v ní zářící(J5m) démanty velké Prodám je a vsadit(J5f) dám falešné a pošlu ano ano(J5f) i jemu tajně Nyní nesmím zradit(J5f) přátelství svého Kéž už vykonáno(J5f) Muž našel jeho listy Konec všemu(J5f) Poslední lístek napsala jsem jemu(J5f) Buď sbohem a buď šťastnější než já jsem(J5f) a teď bych měla kajícným snad hlasem(J5f) nad sebou plakat provinilé dítě(J5f) neb výčitek se na sta hrne na mne(J5f) a klevet pomluv rozpřádá své sítě(J5f) můj zlehčuje se každý krok i snaha(J5f) vše zrádné bylo ošemetné klamné(J5f) a stojím jako na pranýři nahá(J5f) co pohled žen jež cudny tak a ctnostny(J5f) mne bodá na krev špičatými ostny(J5f) A nepláču nic necítím se vinnou(J5f) Jsem čista jejich nedotčena špínou(J5f) a nelituji ničeho V sad ztmělý(J5f) jsem vešla cizí při měsíčním lesku(J5f) a slavíka tam naslouchala stesku(J5f) jenž lkal jej pro mne To ten hřích můj celý(J5f) A já mu žehnám za cit mocný vřelý(J5f) jejž poznala jsem Která žena světa(J5f) by litovala nechť i potom kleta(J5f) když velký duch k ní jedenkrát se skloní(J5f) jí v ohni jenž sta jisker živých metá(J5f) se zjeví hvězda lesku nádherného(J5f) a bohatství své celé rozstře pro ni(J5f) a ona smí mžik řídit dráhu jeho(J5f) Jen jednoho mi líto Poranila(J5f) jsem velkou družku stejně kdysi sama(J5f) než dohrála to smutné žití drama(J5f) Boženo odpusť odpust duše milá(J5f) Po dlouhých letech zřela jsem ho zas(J5m) Šel parkem kam si ráda v létě vyjdu(J5f) šel zvolna těžce churav dlouhý čas(J5m) on velký slavný miláček teď lidu(J5f) Mne neviděl já patřila však za ním(J5f) na lávce sedíc nežli minul roh(J5m) Kol šeptali si jméno jeho hoch(J5m) jej ukazoval hochu smekal mnohý(J5f) a úsměv na rtech dívkám zkvet a paním(J5f) Sám žitím šel v tvář vichr bil mu strohý(J5f) trn mnohý zaryl do jeho se čela(J5f) zřel lehčej laur jak na hlavy rvou jiní(J5f) co jemu ve vous padalo jen jíní(J5f) a přece dostoup kde jsem zřít ho chtěla(J5f) Mně zdálo se že slunce před kročeje(J5f) mu sype zlatý květ v prsou hřeje(J5f) mne tichá radost jak tu sedím zšedlá(J5f) že chvíli já to byla jež ho vedla(J5f) v tu jeho výš a co jsem o něm snila(J5f) se splnilo Ba zdá se mi v té chvíli(J5f) že nade vše to co z mé vzešlo síly(J5f) a proti tomu nic má všecka díla(J5f) Vždy z trnů ženy růže zkvetou svěží(J5f) Co na tom že teď ve skříni mé leží(J5f) šperk s kameny bez záře blýskotavé(J5f) když démanty jež on dal lidu svému(J5f) ó ve vzpomínkách znovu žehnám jemu(J5f) tak veliké jsou zářící a pravé(J5f)

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

510. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  2. HLAS. (Jaroslav Vrchlický)
  3. PÍSNIČKA MARNOTRATNÁ. (Josef Lukavský)
  4. Modlitba. (Julius Alois Koráb)
  5. Oj, budu zpívat... (Hanuš Jelínek)
  6. Ó netouži! (Adolf Heyduk)
  7. ILLUSE LÁSKY. (Emanuel Čenkov)
  8. Těžce lehla’s, těžce... (Rudolf Richard Hofmeister)
  9. A nechci zpívat truchlivě! (Jiljí Vratislav Jahn)
  10. To byla všecko prý otřelá slova, (Jaroslav Vrchlický)