VEČER

Antonín Klášterský

Ticho je, ticho. Na list i sněti stříbrný měsíc se vkrádá, šedivá můra ze zvonků letí, denní shon zmlká i váda. Ptáci již sedí tiše v té době, pod křídlo hlavu svou kryjí; pod peruť anděla, jenž přijde k tobě, ukryj, má duše, i ty ji! Usni, jak venku malí ti ptáci pod nebe hvězdného plání, jako by věřili po zpěvné práci, že je kdos neviděn chrání. Usni tak tiše, usni tak jistě, usni tak sladce jak oni, světlušky hrají na vlhkém listě, po lese stíny se honí. Abys jak ptáče vstala mi zdráva, které si zdřímne jen málo, se sluncem lehne, se sluncem vstává, zpívajíc, co se mu zdálo...

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

214. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Již soumrak tichý v kraje slét’. (Herma Pilbauerová)
  2. IRMA. (Otakar Georgius Paroubek)
  3. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  4. CHVÍLE ŠTĚSTÍ NA LESNÍ STEZCE. (Emanuel Čenkov)
  5. Requiescat. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Prostý obrázek. (Eliška Krásnohorská)
  7. Píseň ovčáka. (Josef Kalus)
  8. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  9. STEZKA V SLUJI. (František Kvapil)
  10. POLOSEN (Božena Benešová)