SIESTA.

Antonín Klášterský

Křivolaká, bystrá říčka starosti mi ve sny hýčká, stíhám světel, stínů vděk, klidný rybář myšlének. Šťávná luka, modré chlumy, topoly tak sladce šumí, po vrbách se svlačce pnou s hořkou vůní mandlovou. Vlnky jak se lesknou, zlatí, myšlénky mé v dál se tratí, plynou s nimi, nevím sám, o čem ještě přemítám. Ušlápnuté květy v taji duše se mi pozvedají, zdá se mi, že tich a něm na vše hledím modrým sklem. Vše, co je, a bylo kdysi, se zdáním se pravda mísí, zvony, žití ruch a spěch slyším už jen jako v snech. Hvězdou každý svlačec bílý, kytkou květů mrak, jenž pílí, skráň mi stírá vítr svým měkkým šátkem hedvábným...

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

339. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zámeckou alejí. (Otakar Mokrý)
  2. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  4. DOMOV (Božena Benešová)
  5. DVA VEČERY (Antonín Sova)
  6. Kam rád chodím. (Alois Škampa)
  7. NA HORÁCH (Hanuš Jelínek)
  8. V babím létě. (Alois Škampa)
  9. ŽÁR POLEDNE (Antonín Macek)
  10. PODZIMNÍ KRAJINA. (Jaroslav Vrchlický)