HLUBOKÁ LÁSKA.

Antonín Klášterský

Tak hluboko, hluboko láska se přemnohá se srdcem pojí, že nemůže ke rtu ni slůvkem se dostat z té hlubiny svojí. A nevidět do srdce na dno, a nebýt to srdce tak čisto, ty řekl bys, že ani láska tam nikdy své neměla místo. Však jestli ta láska už mrtva, má na skráni korunu trnnou, tu divno, jak slova, jak slova až překotně na rty se hrnou! A najednou retem chví všecko, co dávno se vyslovit chtělo... Tak na povrch jezera vždycky jen mrtvé už vyplyne tělo!

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

1312. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Naděje. (Václav Jaromír Picek)
  2. XXVII. Od rána mou duší zmítá nepokoj, (Jaroslav Vrchlický)
  3. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Zda osudem. (Adolf Heyduk)
  5. Slzy. (Jaroslav Vrchlický)
  6. JSOU V DUŠI HLUBINY... (Bohdan Kaminský)
  7. MATKA. (Ferdinand Písecký)
  8. NETAŽ SE... (Josef Lukavský)
  9. LIDSKÉ ŘEČI (Stanislav Kostka Neumann)
  10. DLOUHOU CESTOU (Antonín Sova)