MRAK.

Antonín Klášterský

Čistá je obloha, hvězdami zlatá, jakoby rosa ta napadla do trávy, jenom tam na západ velký mrak chvátá, dlouhý a široký, řásný a černavý. Jistě to Bůh sám teď nad zemí jede, pod nohou na sta hvězd, růže ty plamenné, velikým pláštěm je mračno to šedé, který se v letu byl svezl mu s ramene. A ten cíp pláště níž v pozemské kraje padá a zvedá se, větrem se proboří, přes kolik zemí už večerem vlaje hornatých temen a kolik as přes moří! Visí až k domku, kde prastará hruše větve své zářících do oken schýlila; nikdo to neviděl, dětská jak duše vylétla z chaty a pláště se chytila...

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

197. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Mrtvá ruka. (Otakar Mokrý)
  2. Doubrava chmurná, pastvina, (Adolf Racek)
  3. LIV. Hájem se prochází (Adolf Heyduk)
  4. SIESTA (Beneš Grünwald)
  5. LETNÍ NOC. (František Táborský)
  6. Kristus před křížem. (František Leubner)
  7. VIII. Hájem se prochází (Adolf Heyduk)
  8. Z pěšin a cest. (Růžena Jesenská)
  9. X. Zardělé vstalo slunce, (Karel Babánek)
  10. Záhady. (Adolf Heyduk)