PO LETECH.

Antonín Klášterský

Šel jsem tou starou stezkou, co podjarní vál dech, šel jsem tou starou stezkou po letech – po letech. A slyšel jsem známé hlasy a známý slyšel jsem smích, i kroky jsem rozpoznal známé těch dávno odešlých. Což mrtví se vracejí na svět, anebo všecko je sen? Ó, dobře znám milé ty oči a zářící úsměv ten. „Pojď“ – zní mi v zmámeném sluchu – „zas v kruh náš zasedni dnes!“ Ó, jistě že jsem to zbloudil v začarovaný les. A bloudím v něm, bloudím a bloudím, půl v bdění a půl v snech, a vracím se, jak bych se vracel po letech – po letech.

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

389. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MELODIE (Otokar Fischer)
  2. JÁ VĚŘÍM... (Vladimír Houdek)
  3. Bílá sobota. (Jaroslav Vrchlický)
  4. STARÝ NÁPĚV. (Antonín Klášterský)
  5. ROVERETSKÝ ZVON (Xaver Dvořák)
  6. TÝNSKÉ ZVONY. (Antonín Klášterský)
  7. Dnes slunce žhne... až bolí z toho oči. (Viktor Dyk)
  8. NALADĚNÍ. (Antonín Klášterský)
  9. Vzduchem hučí to a zvoní, (Jan Neruda)
  10. V PŘEDVEČER. (Rudolf Illový)