MOŘE.

Antonín Klášterský

Zas pozdravuji něm a okouzlený tě zelené tam v dáli na obzoře a blíž tak modré a zde s krajkou pěny u pat mých siné – široširé moře! Tvůj hlas jsem slýchal často na severu v své tiché síni v bolesti a mdlobě a v smutných dumách, v chladného dne šeru, jak voláš mne a zveš a lákáš k sobě. A tak jsem přišel zas a tady stojím. Můj duch se chvěje, zrak můj letí, žasne, jak po prvé bych hleděl k dálkám tvojim, co šeptá ret: Máš léky pro mne spasné? Co dáš mi – ptám se – rád se vzdám ti celý – za léta běd a křivd a muky denní, za ztráty snů a zklamání a žely? A z tvých vln zní mi tiché: Zapomnění! A z tebe, větry bouřlivě když dují, jak přes balvan se řítíš, vrháš k skále, jak duchů hlas z tvých prohlubní a slují zní vítězně mi, mocně: Přes vše dále! A z tebe náhle při trub tvojich hlase, jak na postať by houstla tvoje pěna, se před mým zrakem vznáší ve své kráse Afrogeneia, bohyně a žena.

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

81. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Skřivan se modlí, kvete bez, (Josef Holý)
  2. NICOTINA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Credo... (Josef Svatopluk Machar)
  4. Někdy... (Jaroslav Vrchlický)
  5. MOJE ZPĚVY (František Cajthaml-Liberté)
  6. In doloribus. (Xaver Dvořák)
  7. PÍSEŇ ŽIVOTA. (Antonín Macek)
  8. ŽALM V. (Xaver Dvořák)
  9. KONEC POUTI. (František Kvapil)
  10. Pozdrav lesům. (Antonín Klášterský)