STŘÍBRNÉ STOPY

Alfons Breska

STŘÍBRNÉ STOPY
Úsvitu světlo rudé hor jasní vrcholy, mha ranní prchá všude po dešti z údolí. Kře, trávy vítr čeří, střásaje krůpěje, na louce tmou se šeří vod plné šlépěje. Časně kdos tudy spěchal, než ještě svitl den, stop řadu v půdě nechal, v mém srdci lásky sen. Již slunce výš se noří, v kraj jasy stékají, teď stopy stříbrem hoří a k slunci spěchají. [14]