LUNĚ

Alfons Breska

LUNĚ
Pronikáš loubí i lesů tiš, do skryté hloubi mé duše zříš. Okouzlující tvůj hebký jas tajemství spící oblévá zas. Na vraky citů, na žal a stesk tvých měkkých svitů line se lesk. Na vše, co leží tam na dně řas, tvůj, luno, sněží soucitný jas. Už slyšet není sten z hloubek znít, vše zapomnění a jas a klid. [28] OBSAH
[29] JARNÍ VÍTR TAJEMSTVÍ V ČERVÁNCÍCH MODRÝ VEČER MÁJOVÁ NOC VLČÍ MÁKY LÉTO ŽNEČKA STŘÍBRNÉ STOPY ČERVNOVÝ VEČER MODRÝ ZVONEK NA HŘBITOVĚ SKRYTÁ STEZKA VODNÍ VÁŽKA U TŮNĚ KLEKÁNÍ VZPOMÍNKA ŘÍJEN V LESE PODZIMNÍ ZAHRADA LUNĚ
[30] TATO KNÍŽKA VERŠŮ VYŠLA V PRAZE V ŘÍJNU 1938 TISKEM PRAŽSKÉ AKCIOVÉ TISKÁRNY NÁKLADEM KNIHKUPECTVÍ MELANTRICH VE 100 EXEMPLÁŘÍCH, Z NICHŽ TENTO JEST 15
E: av; 2004 [32]