KLEKÁNÍ

Alfons Breska

KLEKÁNÍ
Slyš ston a ston a sten a sten, jímž kvílí zvon, když zmírá den. Můj plaší sen ten žalný tón, ten sten a sten a ston a ston. A stínů shon v mém srdci jen, jen sten a ston a ston a sten. Žal probuzen lká z duše clon svůj ston a sten a sten a ston. [24]