DÉMON

Antonín Klášterský

Můj hoch si složil své knížky sám a plesem vzplály mu zraky: „Ó, hleďte, co knih už tady mám, já chci mít knihovnu taky!“ Pak sklonil své oči v rozpacích a zarděl se, jak by se styděl; mně bylo, jak sama sebe bych byl v dětství svém před sebou viděl. Ó, víš-li ty, dušičko nebohá, ó, víš-li, ty, hlavičko drahá, ký démon to vábný, pro Boha, teď prvně po tobě sahá? On má tak vášnivé objetí a oči tak snivé a svůdné, jak vzdáš se mu, s duší tvou odletí až v oblak od země nudné. Ty pěním a sněním budeš spit, v sny hvězd ti rozsype zlato, však navždy z tvé duše vezme klid a spánek ti ukradne za to. A všecko ti zhořkne naposled, co dřív tak čárné se zdálo, neb ve všech jsi knihách moudrost čet, leč ve svém srdci tak málo. A budeš tu sedět, stápěje se v starost za šumu listí, nad krásným vydáním Shelleye, zač zítra budeš as jísti...

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

438. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA ZADNÍ STRÁNKU SVÉ PODOBIZNY. (Antonín Klášterský)
  2. Fialky. (Adolf Heyduk)
  3. NA PLESU SVÉ DCERY. (Jaroslav Vrchlický)
  4. JARO (Antonín Klášterský)
  5. Má chaloupka. (Rudolf Pokorný)
  6. XXX. Dnes kdyby žití knihu (Jaroslav Vrchlický)
  7. DĚTEM. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. MEZI KNIHAMI. (Antonín Klášterský)
  9. Mráz. (Adolf Heyduk)
  10. Z duše. (Otakar Mokrý)