STARÁ CHŮVA

Antonín Klášterský

Jedno oko slepé, shrbená a malá, kolik na svých loktech dětí odchovala! Jak pes domu věrna, neúnavná v práci, před sebou růst zřela třetí generaci. S výbavou ji matka popouštěla dceři, aby květ jí střehla na novém zas keři. A když květ se rozvil v pokolení třetí, šla zas tam, šla vždycky jen, kde byly děti. Sloužila, ó, což jí bylo více třeba? za vlídné jen slovo, za ten kousek chleba. Sloužila, až posléz, shrbená a malá, byla už jak děti, které houpávala. Bože na nebesích, tu jí učiniti milost rač za věrnost, práci celé žití: Nevykaž jí v ráji místo v stařen kole, dej ji mezi děti, jak tu žila dole!

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

1095. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Šička. (Alois Škampa)
  2. PROLOGEM. Vy převzala jste úkol Perdity, (Jaroslav Vrchlický)
  3. Na oslavu 70. zrozenin otce Purkyně. (Emanuel Züngel)
  4. 28. Starý rok již ve hrob klesl, (Josef Uhlíř)
  5. 61. Pokračování o klevetách (František Zdobnický)
  6. Zpěvák přichází. (Josef Václav Sládek)
  7. Dětský motiv. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Růže má! tam, kde ta hvězda siná (Hanuš Věnceslav Tůma)
  9. Upřímnost. (Vojtěch Nejedlý)
  10. Milostpaní. (Alois Škampa)