Růže má! tam, kde ta hvězda siná

Hanuš Věnceslav Tůma

Růže má! tam, kde ta hvězda siná stkví se jasnem, chví se lítostí, tam je Blaník se svou pověstí, za ním dál, ach! moje domovina. „Ach?“ – o žel! však není má to vina, tak že zvu kolébku neštěstí, a že chudá matka bolesti nešťastného odchovala syna. Zdáť se mi to vymyšlená báje, věku zlatého sen zděděný, v letech mládí že nám kvetou ráje! Darmoť můj ach! hledá potěšení v minulosti pohled zkalený, život můj – to řetěz utrpení.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

1265. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. In memoriam. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Upřímná rada. (František Hajniš)
  3. POSLEDNÍ POZDRAV. (Karel Mašek)
  4. 11. (S růžovým trsem ve květníku.) (Josef Uhlíř)
  5. Lidští věkové. (Jan z Hvězdy)
  6. 3. Rozkoš a naděje. (František Sušil)
  7. „Růže.“ (Xaver Menhard Litoměřický)
  8. Když své dítě nosím. (Adolf Heyduk)
  9. Na oslavu 70. zrozenin otce Purkyně. (Emanuel Züngel)
  10. Nebe. (Josef Burgerstein)