Staré popelnici.

Antonín Klášterský

Ne dny ne roky ale celé věky(J5f) ty ležela jsi země ve hluboku(J5f) kořínek trav jen oplétal tě měkký(J5f) již nedoufalas býti zjevna oku(J5f) a v záři světla(J2f) se vnořiti v níž utvrdla jsi v kámen(J5f) když umělá tě ruka z hlíny zhnětla(J5f) pro mrtvého jejž plamen(J3f) byl na hranici do popelu ztrávil(J5f) A přece zas tvou stěnu která puká(J5f) má drží chvějná ruka(J3f) těch velkých otců nehodného vnuka(J5f) Jak s pláčem asi do země tě kladli(J5f) ty chudá schránko velikého skvostu(J5f) snad dřímá v tobě veliký rek padlý(J5f) celého rodu hlava strážce hostů(J5f) jak dlouhý měsíc celý(J3f) nad tebou písně lkavé zněly asi(J5f) a bílé ženy ve pláči tu dlely(J5f) tak nevídané krásy(J3f) a bojovníci s hlavou na své hrudi(J5f) Pak ticho bylo v nekonečném lese(J5f) kde větev nepohne se(J3f) jen vzkřikne pták když mladým kořist nese(J5f) Ty svatá urno stará kterak málo(J5f) jen zbylo v tobě z dávnověké síly(J5f) již bohům rovno lidstvo se kdys zdálo(J5f) již jako duby stáli otužilí(J5f) ti předci ze pravěku(J3f) nám neznámí živoucí pouze v báji(J5f) již ukrotili tura v divém vzteku(J5f) jenž tesáky se hájí(J3f) jen svalnatou jak kámen tvrdou rukou(J5f) Jen hrstka prachu Veliká a ryzí(J5f) ta síla vnukům cizí(J3f) a poslední juž stopy mrou a mizí(J5f) Ač syn své doby která kráčí kalem(J5f) a v požitku své zdatné síly maří(J5f) ve víru divém plesu neustálém(J5f) až vrásky znak se vryje časně v tváři(J5f) přec k tobě urno stará(J3f) cos táhne mne a jímá úctou mrazí(J5f) a rozpaluje vybízí i kárá(J5f) Kam jiný štíhlé vasy(J3f) tam postavím tě chudou bez ozdoby(J5f) A často v práci zvednu oči obě(J5f) ó svatá urno k tobě(J3f) a vzpomenu těch již mi leží v hrobě(J5f) Však popel který zůstal v tobě lpěti(J5f) ten nenechám ti více v mrtvém klínu(J5f) Buď pokoj mrtvých duchu který letí(J5f) přes močál žití k věčné navy stínu(J5f) leč popel ať mi padá(J3f) kam odnese jej větřík skotačivý(J5f) z mé ruky bílé v nekonečná lada(J5f) a v žírné naše nivy(J3f) jež každou ránu splácí klasů zlatem(J5f) Ať padá jen a se zemí se spojí(J5f) snad z prachu hrstky tvojí(J3f) zas veliký muž zrodí se nám k boji(J5f)

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

1350. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXlll. Rozžhnout světlo, aby v stanech plálo (Antonín Klášterský)
  2. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  3. Poslání. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  4. VIKTORU DYKOVI (Vladimír Frída)
  5. Duma v den upálení mistra Jana. (Adolf Heyduk)
  6. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  7. Český národ. (Jan Nálevka)
  8. None (Rudolf Medek)
  9. ČESKÉ GRANÁTY. (František Kvapil)
  10. ROŽMBERK V OBRAZÍCH. (Eliška Krásnohorská)