Mezi knihami.

Antonín Klášterský

Po celodenní práci, všedním ruchu se vracím v jizbu zas ku knihám svým, mně nedolétá vítr zvenčí k uchu, já usednu a čtu a sním a sním. Pryč z duše prach a dolů trudné tíhy! V tu chvíli starosti se bojí ze slují, jsouť rozloženy kolkolem mé knihy, ti moji přátelé, které tak miluji. Jsem u nich šťasten! Z nich zas čerpám síly, když duch můj složí křídlo znaven, chor, to na vůli mám, s Dantem v nebe chci-li, či s Theurietem v sytý vůní bor; zda o hvězdách a krbu s Longfellowem, či s Burnsem chci jarní píseň snít, či s Hugem dumat nad dětmi neb rovem, zda Bůh? se tázat, prosit o soucit. Že venku život víří, zapomínám, číš míru každá sloka podává, výš v krásy svět se lehko vznáším jinam, s mé duše padá clona mlhavá; mé vášně všecky, příšery jak v báji, jež v půlnoci se plíží na lupu, když v kruhu tom jsem, ke mně pozbývají vší moci své a v hruď mou přístupu. Snít, chápat, tvořit – rozkoš opojivá, div těsných v ňadrech vše to unesu! Já tomu směju se, kdo nudou zívá, ať zjevně doma, skrytě na plesu. Ó, večery! Ó, krátké chvíle šťastné, to Bůh sám ví, jak letí hodiny! Má lampa, jež mi v prostřed stránky shasne, je nepřítel můj tehdy jediný.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

590. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

Poslední chvíle. (Emanuel z Čenkova)
TOULKY PODZIMNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
V UPOMÍNKU. (Josef Václav Sládek)
Pohádka. (Otakar Mokrý)
STÍN. (Antonín Klášterský)
PO LETECH. (Jan Červenka)
Jarní větry. (Alois Škampa)
SMÍŘENÍ. (Adolf Červinka)
I. Je doba pochmurná a zima venku. (Alois Jirásek)
Nadpis (Otokar Fischer)