65. O bych mohl tajmo na se vzýti

Jan Kollár

65.
O bych mohl tajmo na se vzýti
O bych mohl tajmo na se vzýti
Jelena rychlého podobu; Šel bych cválem onu ozdobu Luk a hájů, řek a břehů zříti.
Pod zemí bych až k ní žádal jíti, Plulbych mořem v ryby způsobu, Až bych tam stál, změně osobu, Kde svým chodí květům vodu čříti. Kýž se v orla, jenž se pod nebesa Šíře, dále vznáší, obrátím, Tambych letěl přes houšť, vrchy, plesa, Ale nelzeť ještě osud hnouti, Blaze, žeť tam konám prozatím V nocy ve snách, ve dne v duchu pouti.