152. Z pahorku se na pahorky klátím

Jan Kollár

Z pahorku se na pahorky klátím Po vsech, po dolinách zelených, Po městech a řekách pramenných Už tak dlouho bolest darmo tratím; Než teď vím, jak cestu sobě zkrátím! Na oltářích těchto kamenných, Obětnicech Slavů zmařených? Nebi žertvy utáhnuté splatím: O vy skály staré, hvězdonosné, Svaté pyramídy Severu, Obět má jsou tyto selzy rosné! Neste je tam, tu je všecky složím Lité pro matku i pro dceru, Aby byly perly v trůnu božím.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

292. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 68. Což to byla krušna ta má cesta, (František Sušil)
  2. 148. Pak sme vešli v les ten hustý jako (Jan Kollár)
  3. 31. Ze svízelů druhdy u pohanů (František Sušil)
  4. Cože schází nynějšímu věku, (František Sušil)
  5. Smrť sv. Cyrilla. (František Sušil)
  6. 46. Mráz. (František Sušil)
  7. Znáš tu zem? (Jan Pelíšek)
  8. LXXXI. Truchlosladký cit ovládá (František Ladislav Čelakovský)
  9. Říme! O ty město veleslavné, (František Sušil)
  10. 58. Konec tisícleté památky 1863. (František Sušil)