189. Ale jedna modla, jak ty, mříti

Jan Kollár

Ale jedna modla, jak ty, mříti Nechtěvši nám strachu nahnala, Nebo nejen živá zůstala, Než i takto počne hovořiti; Už čas přišel! už ven musím jíti! Už sem dosti dlouho čekala! A pak skla i dvéře lámala, Když sme ji zde chtěli zatvořiti; Posléz předce, však jen s prací snažnou, Poštěstilo se nám uspati Bohyni tu velkou, přísnou, vážnou; Vyšedše, hned: kdo to? či ji pozná? Jdu se chtivě Milka zeptati, A on, ach! to Nemesis je hrozná.

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

291. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POSLEDNÍ VĚCI (František Gellner)
  2. 293. Ještě účel dávno pěstovaný (Jan Kollár)
  3. 60. Ona lípa, kde jsme mnohé ráno, (Jan Kollár)
  4. 515. Dříve než se těžcí rukou vůdce (Jan Kollár)
  5. 270. Mnohé ovšem ještě práce naše (Jan Kollár)
  6. PSYCHOLOGIE OKAMŽIKU. (Jan Opolský)
  7. 451. Mimo Vendy, Matthäiho z Chlumu, (Jan Kollár)
  8. Můj Bože, lev a orlice (Jiljí Vratislav Jahn)
  9. 132. Kam se děla starodávná sláva, (František Sušil)
  10. 44. Hraběnko! ty skrytá pod Kunickým (Jan Kollár)