Kde pravdy záře plane věkovitá(J5f)
hrad andělský kde zvedá svoji bránu(J5f)
Lev třináctý dnes věrozvěsty vítá(J5f)
do svého sídla v šerém Vatikánu(J5f)
Co prošlo let ach jak je dávno tomu(J5f)
kdy plni lásky z otcovského domu(J5f)
v kraj neznámý lid divoký kde žije(J5f)
přes mořská lada spěli na missie(J5f)
Teď k rodným břehům zavítali znova(J5f)
Pouť dalekou z té vykonali země(J5f)
kde podnes vrhá kletba Noemova(J5f)
stín pomsty Boží na Chámovo plémě(J5f)
kde v mrákotách a ve porobě leží(J5f)
prost světla víry národ veliký(J5m)
přes moře širá pluli od pobřeží(J5f)
z Ugandy krajin dálné Afriky(J5m)
by novou sílu ve křesťanstva zdroji(J5f)
zas čerpali pro těžkou práci svoji(J5f)
Teď s vážnou úctou před papežem stojí(J5f)
Běd svízelů všech břemen útrap tíhu(J5f)
a jiskru lásky která duši chvátí(J5f)
kmet velebný zří v oku jejich pláti(J5f)
i v jejich tváři zprahlé sluncem jihu(J5f)
Tu v řadě kněží uzřel malé dítě(J5f)
jež s ostychem jim vešlo ve zápětí(J5f)
a v středu jejich stálo rozpačitě(J5f)
to malý hoch byl tmavé černé pleti(J5f)
Po mořské pláni ku věčnému městu(J5f)
když v zemi rodné ztratil matku otce(J5f)
byl stále druhem kněží věrozvěstů(J5f)
v pouť dalekou jej vzali za průvodce(J5f)
Pln bázně úcty k vrchní církve hlavě(J5f)
svým temným zrakem hleděl ostýchavě(J5f)
a v duchu svém tu řeč si spřádal znova(J5f)
o velkém Otci který církvi vládne(J5f)
všem Krista věrným co jich země chová(J5f)
ač sám je chud a země nemá žádné(J5f)
jenž bez boje a pouhým slovem řídí(J5f)
ve světa dílech miliony lidí(J5f)
ač v bídě jen či v nádheře a zlatě(J5f)
jak doma slýchal ve své rodné chatě(J5f)
Zří k němu Lev a v tichém zalíbení(J5f)
mu hladí tvář i vlasy kadeřavé(J5f)
leč náhle v údiv jeho tvář se mění(J5f)
když zřel že dítě nemá ruky pravé(J5f)
a v soucitu se zaroseným zrakem(J5f)
Lev třináctý se kloní nad mrzákem(J5f)
Pak jemu dí Kdes pozbyl ruky svojí(J5f)
Zdaž nehodou či záhy snad již v boji(J5f)
i roste soucit údiv jeho vzrůstá(J5f)
za slzou slza splývá do očí(J5m)
když v rodné mluvě věrozvěstů ústa(J5f)
řeč dítěte mu takto tlumočí(J5m)
Že zřek se víry v bohy vylhané(J5m)
mně otce jali moji krajané(J5m)
když krví zbrocen vzdychal upoután(J5m)
já zřel jak život prchá z jeho ran(J5m)
Že ctíti nechtěla jich mrtvé modly(J5f)
nůž čaroději v prsa matky vbodli(J5f)
a mne když nocí vlekli v divém chvatu(J5f)
já viděl z dáli hořet naši chatu(J5f)
Co měl jsem rád v noc jednu když jsem ztratil(J5f)
a v širém světě zbyl tu osamělý(J5f)
i víru v Ježíše mi vzíti chtěli(J5f)
Děl čaroděj k jich víře bych se vrátil(J5f)
když nesvolím že klesne moje ruka(J5f)
a hrozil sekyrou Já volil muka(J5f)
Kříž udělal jsem a pak pod sekyru(J5f)
jsem položil svou ruku chvějící(J5m)
bych bez úhony zachoval svou víru(J5f)
však za to ztratil svoji pravici(J5m)
Již domluvil a papež hlavu chýlí(J5f)
nad černou tvář a v něžném objetí(J5m)
ji k sobě vine na svůj talár bílý(J5f)
ji hladí líbá žehná dítěti(J5m)
hlas jeho chví se v tichém pláči zniká(J5f)
I já v svém žití objal mučedníka(J5f)