BENÁTČAN.

Josef Svatopluk Machar

Battista Gallo ztratil ženu svoji, již sotva před měsícem u oltáře vzal z ruky kněze. Zoufaje si myslil, jak zachoval by pamět její světu. Měl palác na Canalu, deset lodí, jež mezi Levantou a Venezií šly neustále po zelených vodách, měl jméno, jež se se ctí vyslovuje jak na Rialto, tak i v dálných zemích – měl vše a nic, když odešla mu ona, ta bílá Catarina... Zašel k mistrům jmen slavných, ptal se o radu a návrh a vrátiv v pustý sál se domu svého dal hlavu do dlaní a myslil o tom. I našel, žádný z předních mistrů štětce že nemůže tu krásu oživiti, když ona v chrámě pod kamenem leží. Že dlátem chtíti vtesat do mramoru ty tahy její – mramor kdesi stojí v paláce síni světu skryt i lidem a mluvit přestane, když zhasnou oči, jež Catarinu živou vídávaly. Že moudro není dát si napsat ódu či elegii perem nejslavnějším, neb dokázáno, že i také verše nezřídka cenu velmi záhy ztratí. A potom ovšem malba, mramor verše, jen k několika lidem mluvit mohou, a kupec toužil slávu, krásu její a velké hoře svoje ohlásiti i nobilům i městům v Italii i přátelům svým ve zámořských krajích. A proto zašel v posled k rytci mincí, neb mince přetrvá vše, dojde všudy a mluví ke všem. Vyryl mistr jemu podobu Catariny pro líc mince s nádherným vlasem, obnaženým ňadrem, do věnce svil pak kolem moudrý nápis: Tou byla jsem. Chceš nyní znát mě? Obrať! Na straně rubu vyryl lidskou kostru, jež zamyšlena stojí opírajíc se o sloup přepůlený, v ruce drží pískové hodiny, a tento nápis do kruhu vsadil kolem truchlé sceny: Taková nyní – nejkrásnější kdysi. A tak jich sta dal razit kupec Gallo a nobilům je dával na památku a posílal je po italských městech všem signoriím, vévodům i pánům a přátelům všem do zámořských krajů, kdož ve spojení obchodním s ním byli. A když pak hlasy pochval slýchal všude a lichotivé listy z dáli dostal, tu hoře pomíjelo, zbyl jen smutek a mince byla pýchou smutku toho...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 5 míst, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

římský, řím, papež, athena, caesar, cicero, císař, gregor, heinrich, papežův

182. báseň z celkových 402

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Petr Fingal)
  2. Dítě. (Antonín Bulant)
  3. PAPEŽ A CÍSAŘ. (Josef Svatopluk Machar)
  4. JAN XXII. V AVIGNONĚ. (Josef Svatopluk Machar)
  5. CLEMENS VII. PROVDÁVÁ CATARINU DI MEDICI DO FRANCIE. (Josef Svatopluk Machar)
  6. VEČER MARKA AURELIA VE VINDOBONĚ. (Josef Svatopluk Machar)
  7. XXXI. FRÀ DOLCINO. (Jaroslav Vrchlický)
  8. RAJSKÁ ZAHRADA. (František Serafínský Procházka)
  9. SVATÝ BENEDIKT. (Josef Svatopluk Machar)
  10. 65. K tohoto se hradu vystavení (Jan Kollár)