Je po poledni k hodině tak třetí(J5f)
já s okna vidím ruchu pořád více(J5f)
a zvuků víc mi do okna vždy letí(J5f)
čím déle okem pátrám do ulice(J5f)
Co pestrých postav dole se mi rojí(J5f)
co kontrastů co dojmů v mysli mojí(J5f)
Snad za minutu na sta vidím lidí(J5f)
a za okamžik na sta se jich ztratí(J5f)
jen domy šedé oko stejné vidí(J5f)
a slunce snad co postavy ty zlatí(J5f)
V těch řadách pátrám po světle a jasu(J5f)
v těch tvářích pestrých po tazích se pasu(J5f)
Zde stáří kráčí svorně vedle mládí(J5f)
zde hněv a láska za ruku se vedou(J5f)
zde vše co žije vedle sebe pádí(J5f)
a kmitá se mi ulicí tou šedou(J5f)
Jak bylo by to krásné kdyby v duši(J5f)
ten souhlas byl jenž darmo pravdu ruší(J5f)
Ať slunce svítí hlavy lidí zlatí(J5f)
ty vidím stíny co se duší vlekou(J5f)
ty dojmy krásné s povrchu se ztratí(J5f)
a slzy vyhrknou a tváří tekou(J5f)
Co příčin je tu aby člověk zoufal(J5f)
té pravdy nebýť že jsem vždycky doufal(J5f)
V té směsi co se každou chvíli mění(J5f)
dvé hochů nese rakev po ulici(J5f)
tu kolébku z níž věčné narození(J5f)
nás nese k sídlům moci hřímající(J5f)
Co myslí si as hoši květy žití(J5f)
nesou li rakev schránku babích nití(J5f)
Co myslí si kdy nesou dřeva kusy(J5f)
v něž listí žluté opadané padne(J5f)
v něž každý jednou složen býti musí(J5f)
až ustane dech v kroku tělo zchladne(J5f)
Co myslí si kdy čerstvé nesou trámy(J5f)
když v takých jednou ztrouchnivějí sami(J5f)
Té vážnosti ta věc jim nedodala(J5f)
smích na líci jim zpustlé drsně zvoní(J5f)
z té stařeny co vedle ruce spjala(J5f)
si tropí vtip a opičí se po ní(J5f)
Což jim to vadí proudění to šumné(J5f)
zde čeká zisku mládí nerozumné(J5f)
Muž zastavil se chvíli si tu prodlí(J5f)
a vzpomene si na mrtvého v duši(J5f)
tam jinoch bledý ku nebi se modlí(J5f)
proč osud vlasti život zase ruší(J5f)
co duší kolem tolik citů s nimi(J5f)
a tolik dojmů s rysy ponurými(J5f)
Tam ztratili se hoši v chodbě domu(J5f)
tam za chvíli se zase vynořili(J5f)
zas veselí a peněz trochu k tomu(J5f)
by za mrtvého jednou dobře žili(J5f)
Šli bez rakve a mizeli mi letem(J5f)
s tou rakví černou v duši jdou však světem(J5f)
Tak po poledni k večeru se dívám(J5f)
ty postavy jak sebe pozoruji(J5f)
co naleznu v své duši všechno skrývám(J5f)
a podle proudu toho potom pluji(J5f)
V ty řady stavím se co světlo chtějí(J5f)
to světlo které lidstvu všemu přeji(J5f)