Echo z hlubin.

Julius Alois Koráb

Skřek vrány drsný rozčeřil tiš lesa(J5f) odkudsi táhlý vlaku dolét hvizd(J5m) hučení Klid Má duše v sebe klesá(J5f) Větvemi dubů blankyt září čist(J5m) Jak mi tu volno Před přátely jist(J5m) i nepřátely volný nad nebesa(J5f) v tom tichu kol kde nepohne se list(J5m) ni trávy stvol Jak srdce v tluku plesá(J5f) Přec jakés teskno Rozlévá se vzduchem(J5f) bolestně sladké vniká do mých žil(J5m) Sen mrtvých nadějí ztlumené vášně kvil(J6m) Cítím je vnímám zrakem nervy sluchem(J5f) to záhadné to teskné echo chvil(J5m) kdy o své štěstí chvěl jsem se a snil(J5m)

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

105. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. UMÍRAJÍCÍ LESY. (Karel Babánek)
  2. Doma (Stanislav Kostka Neumann)
  3. SMRT (Jan Opolský)
  4. Lesy hučí... (Antonín Sova)
  5. V melancholickém lese. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Od lesů plovou hejna vran... (Stanislav Kostka Neumann)
  7. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  8. Radostí přetížen jak podepřený strom, (Božena Benešová)
  9. S BŘEMENEM STESKU (Stanislav Kostka Neumann)
  10. ROZLOUČENÍ. (Adolf Brabec)