LOUPEŽNÍCI.

Eliška Pechová-Krásnohorská

Šups knihu pod polštář Ó sladkost pýchy(J5f) tak propašovat četbu lákavou(J5m) Ač nepřičítáno mi mezi hříchy(J5f) mít vlastní vkus již nebyla jsem děcko(J5f) a z knihovny jsem brát si mohla všecko(J5f) když autor nebyl čirým nemravou(J5m) Však jednu ne snad přísně zakázanou(J5f) jsme měli ve knihovně přihrádku(J5m) až nejvýš zastrčenou v koutku stranou(J5f) i střehla jakás výstraha jí němá(J5f) z té mladý nerozum že čísti nemá(J5f) To říci zvědavému děvčátku(J5m) jest jako líčit na myš sladké fíky(J5f) Nuž do přihrádky jeden bystrý hmat(J5m) a mám je Schillerovy Loupežníky(J5f) z nichž prý se vlasy ježí divou hrůzou(J5f) a scény lotrovskou se hemží luzou(J5f) jak zvěstoval mi doslech odevšad(J5m) To drama zvědavost mou táhlo k sobě(J5f) neb stará anekdota pravila(J5m) kýs Němec že se vzchopil k obžalobě(J5f) a nevlastencem Schillera že přezděl(J5f) řka celá tvorba jeho že je bez děl(J5f) jež jeho němectví by ztvrdila(J5m) On Dona Carlosa psal pro Španěla(J5f) a pro Vlacha Nevěstu z Messiny(J5m) i Fiesca též pro Švýcary Tella(J5f) Stuartkou zavděčil se Angličanu(J5f) a Francouzům dal Orléanskou Pannu(J5f) ba i těm Čechům své tři Valdštýny(J5m) Co tvořil věnoval jen cizozemcům(J5f) i Dimitrij byl pro slovanskou Rus(J5m) Co ale napsal památného Němcům(J5f) Zdaž Germánstva tu najdem obraz věrný(J5f) Snad Úklady a lásku malicherný(J5f) ten byrokratský filistrovský kus(J5m) Ty výtky vzbudily mu protivníky(J5f) i zvolal druhý Němec v odvetu(J5m) Nám Němcům napsal Schiller Loupežníky(J5f) tím důkaz dán žeť básník náš to pravý(J5f) A všichni překonáni kloní hlavy(J5f) a odvolávají zlou klevetu(J5m) Tož plna očekávání jsem četla(J5f) tu knihu nikdy za denního světla(J5f) však za nocí buď kryjíc v koutě svíčku(J5f) neb ještě tajemněji při měsíčku(J5f) tak slídíc chtivě ve vzrušených dějích(J5f) jak líčí Němce velký básník jejich(J5f) Nuž v dějství druhém oni jako běsi(J5f) dle vůle svého náčelníka vpadli(J5f) co loupežnická rota v české lesy(J5f) kol vraždili a pálili a kradli(J5f) kdež vůdce s heslem očišťovat svět(J5m) a křivdy mstít se krví brodil vpřed(J5m) Nuž lotr Spiegelberg tam soudruhovi(J5f) ten výklad činí výmluvnými slovy(J5f) Mluv nežijem li po lumpácku švarně(J5f) Zde zdrávi zůstanem a v plné síle(J5f) tvůj corpus bubří tu co den co chvíle(J5f) jak prelátův zde neživíš ho marně(J5f) A co jak magnet nás tu drží brachu(J5f) toť soudnost praktická ne kouzla rej(J5m) však arci vtipu nenajíš se z hrachu(J5f) Víš čeho třeba jest Jen hlavu měj(J5m) Věz počestného muže urobíš(J5m) tak lecjaks třeba z prutu na vrbě(J5m) však na řádného lotra ať to víš(J5m) je třeba koření mít v kotrbě(J5m) A patří k tomu nejen osobní(J5m) dar filipa dar míti za ušima(J5f) však zvláštní geniálnost národní(J5m) a takřka jakés darebácké klima(J5f) Já nechci nikomu brát jeho práva(J5f) i jinde kvete takých mužů sláva(J5f) však Německo li kráčet sobě zvykne(J5f) tou cestou na níž se již ocitlo(J5m) a nejskvělejší čáky poskytlo(J5m) i z Německa cos dobrého pak vznikne(J5f) Ta slova lapena mou pamětí(J5m) v ní mlčky spala přes půl století(J5m) Pak noci jedné při měsíčku záři(J5f) ač neměla jsem knihy pod polštáři(J5f) sen zanesl mě k Loupežníkům zpět(J5m) To hrozný sen byl za světové války(J5f) Ne v českých lesích ale v šeru dálky(J5f) neb lupičům dost velký není svět(J5m) kdes v Belgii a na francouzských rolích(J5f) sběř ztělesněných pekel řádila(J5m) mor chrlila a města pálila(J5m) a z rájů narobila pouští holých(J5f) chtíc jménem Božím v krve potopě(J5m) svůj lovit zisk a vládnout Evropě(J5m) Tu vynořili se v mé hlavě snící(J5f) zas dávní Schillerovi Loupežníci(J5f) a dím si O století dřív neb o rok(J5f) ať žil či nežil Spiegelberg byl prorok(J5f)

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

396. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LXXV. V PAUSE (Josef Svatopluk Machar)
  2. V ČELO KNIHY BÁSNÍ. (Karel Dostál-Lutinov)
  3. MARNO! (Jaroslav Vrchlický)
  4. Čtenářce románu. (František Serafínský Procházka)
  5. LXXXVIII. Já nechci mnoho příznivců (Jan Duchoslav Panýrek)
  6. *** (Viktor Dyk)
  7. CENA ŽIVOTA. (Antonín Sova)
  8. DIDAKTIKA (Viktor Dyk)
  9. VEČER PŘED ODCHODEM (Viktor Dyk)
  10. XXXIII Ty monológy jsou mi známy, (Viktor Dyk)