Bílá růže.

Josef Kuchař

Konec září již se blíží, nad parkem je jasno kol; slunce plá, v ně snivě shlíží s pozdní růží smutný stvol. „Konec snům a vzletům smělým,“ šeptat zdá se růže vzdech, „umírám, – jak toho želím: nemřít dívčích na ňadrech! Nevssát ňader bujné touhy, srdce puky, lásky vznět – a až mine spánek dlouhý: vzpučet jimi v žhavý květ.“

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

43. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Růže. (Alois Škampa)
  2. ČERVEN. (Josef Lukavský)
  3. VÝSTAVA RŮŽÍ. (František Kvapil)
  4. Touha políbení. (Adolf Heyduk)
  5. JARO ŽIVOTA. (Václav Jaromír Picek)
  6. Portrait Minky. (Julius Alois Koráb)
  7. Růže. (Jaroslav Vrchlický)
  8. JARNÍ NÁPĚV. (Ludvík Lošťák)
  9. Stella maris. (Xaver Dvořák)
  10. 1. Poupě. (Jaromír Březanovský)