56. Přemílá osud jako mlýn

Josef Kuchař

Přemílá osud jako mlýn železným kolem časy – příroda-matka sestárla a sbělely jí vlasy. Vyhasla oka – slunce zář, pryč květy – mladé city, z úst sténá větrů teskný žalm, tluk srdce zvon jak slitý. Na nebe – čelo tušivé mrak ledový se vkrádá, a matka rukou kostnatou si bílý rubáš spřádá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

381. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Plačtivá historie. (Hugo Václav Wunsch)
  2. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  3. Romance o bledském zvonečku. (Otakar Mokrý)
  4. Bohdanu Jelínkovi. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Po plesu. (Hynek Grunert)
  6. PIA. (Jaroslav Vrchlický)
  7. HRANA ZVONÍ... (František Kvapil)
  8. Z mrtvých vstání. (Jan Ježek)
  9. II. Den k spaní lehal větví pod záclony. (František Leubner)
  10. KARLŠTEJN (Jan Neruda)