V polní stan svůj Maxmilián v radu(T5f)
velitelů sezval pestrou řadu(T5f)
Půlnoc dávno přešla vůdců čela(T5f)
cíle porad ještě nedospěla(T5f)
vyčkat čas či v pevná Čechů místa(T5f)
útočiti kde tu výhra jista(T5f)
Avšak náhle zahřměl v šum a vádu(T5f)
Domenico generál on řádu(T5f)
stavě před užaslé vůdců hledy(T5f)
obraz jevící ruk zlobných sledy(T5f)
Když tam ze Strakonic nepřátelé(T5f)
s hojným plenem prchli před námi(T5m)
obraz tento v kapli osamělé(T5f)
nalezl jsem mezi troskami(T5m)
Božský vděk jejž kdysi lásky žárem(T5f)
štětec vdechl v tahy souměrné(T5m)
luza kacířská svým dravčím spárem(T5f)
zohyzdila v rysy příšerné(T5m)
Tam kde dříve v Panny svatém líci(T5f)
láskyplných očí zářil vděk(T5m)
dva jen důlky truchlivě se tmící(T5f)
pozůstavil ďábelský jich vztek(T5m)
A co svatou hrůzou tajným strachem(T5f)
nad malbou má duše trnula(T5m)
náhle z rámce divným záříc nachem(T5f)
přede mnou máť boží stanula(T5m)
paprsk slunce meč plamenný v ruce(T5f)
pod čelem však dutý prázdný zor(T5m)
S tímto hanby znakem v trpké muce(T5f)
vojsku svému budu za prapor(T5m)
Až meč váš se nepřátelskou krví(T5f)
zarumění v děsnou odvetu(T5m)
bez štětce mé tváře soulad prvý(T5f)
obnoví se v plném rozkvětu(T5m)
Nuže k útoku máť boží kyne(T5f)
v obrazu tom tajně přítomná(T5m)
v proudech krve pýcha vrahů zhyne(T5f)
smyta bude vina ohromná(T5m)
Ztichnul kněz jen oko mluví leskem(T5f)
bouř jak v dáli pozdním ještě bleskem(T5f)
Rada skončena tu na obzoru(T5f)
koule vzlétla v Bílou bijíc horu(T5f)
A než hvězdy vzešly na blankytě(T5f)
divem navrácen hled svatý zřel(T5m)
z líce matky boží v jarém třpytě(T5f)
na zkázu a hanbu nepřátel(T5m)