30. Slunce, svítíš v dáli,

Jaromír Březanovský

Slunce, svítíš v dáli, já jsem kapka malá, přec jsi ku mně zlatou záři vysílala. Vysílala stále, mne jsi v sebe vpila, abys touhu moji láskou naplnila. Plesal jsem a v tebe celý život složil, abych láskou tvojí v nový život ožil. Proto jsi ty celé moje živobytí, já jen v tobě mohu ještě déle žíti.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1654. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BALLADA 11. (Jiří Mahen)
  2. Hymna Slunci. (Milan Fučík)
  3. RAPSÓDIE (Jaroslav Vrchlický)
  4. XXIV. (Xaver Dvořák)
  5. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  6. ***   Ples věčných svítání do soumraků mých zpíval, (Otokar Březina)
  7. U lesní studánky. (František Taufer)
  8. Písně svatební. (Milan Fučík)
  9. XXI. (Xaver Dvořák)
  10. None (Stanislav Kostka Neumann)