V stín temných hájů vešli jsme
sny zlaté hledajíce,
nám v srdci hořel modrý květ
a plály nachem líce,
srp luny svítil oblohou
jak velkonoční svíce.
Jásavě ať zní písně již,
k nám radost slaví vjezd!
Ples v duši, výší nad hlavou
sny věčných hvězd!
Co tajemství, co divných krás
kol rozkvétá a hoří,
královna Mab již slétla k nám,
vůz s křídlatými oři,
vil zástup tančí na lukách
v měsíčné zlaté zoři.
Jásavě ať zní písně již,
k nám radost slaví vjezd!
Ples v duši, výší nad hlavou
sny věčných hvězd!
Nad spící jezer hladinou
chýlíme zraky v žase,
skrz bílé květy leknínu
rusalka usmívá se,
illuse říš se otvírá
před námi v luzné kráse.
Jásavě ať zní písně již,
k nám radost slaví vjezd!
Ples v duši, výší nad hlavou
sny věčných hvězd!
Skal zrytá čela chmouří se,
blesk svitl v mraků hřívě – –
Leč v houští slavík zajásal
tak toužně, zádumčivě,
my bloudíme jak zakleti
v té ozlacené nivě.
Jásavě ať zní písně již,
k nám radost slaví vjezd!
Ples v duši, výší nad hlavou
sny věčných hvězd!
Duj, bouři! Jdeme dál a dál,
kde Štěstí zámky staví!
Tvých mraků noc, tvých blesků žár
náš krok již nezastaví,
vždyť Jitra zoře růžová
skráň polibkem již zdraví.
Jásavě ať zní písně již,
k nám radost slaví vjezd!
Ples v duši, výší nad hlavou
sny věčných hvězd!
V stín temných hájů vešli jsme
ze znojů, práce denní,
skráň ověnčenu růžemi
zpět jdeme okouzleni,
květ v ruce modrý, zářící
jdem tiše v sladkém snění...