PÍSEŇ K HVĚZDÁM.

Antonín Klášterský

Vy hvězdy, ó, vy čisté hvězdy, vy oči nocí podjarních, když zahledím se k vám, tu vezdy jak když se hne cos v prsou mých; jak když tam padá s modré výše kus záře vaší měkce, tiše jak zlaté zrno v brázdu lích. Vy letíte jak odekvetlých nebeských květů lehký pýr, však do srdce se s výšin světlých jak rosa od vás snáší mír, a od vás jak když vesmír plní a lidskou duši do dna zvlní tajemná hudba sférných lyr. Té hudby ohlas v duši mojí, a je v ní jarní noci klid a vůně trav a mladé chvoji a přelet stínů, jisker třpyt a šelest listí, který zdlouha jak nekonečna vane touha, již nelze, nelze vyslovit. Vy hvězdy, ó, vy hvězdy čisté, svědkyně našich bolů, vin, loď lásky veďte k tiši jisté, kde šumí nocí klasy třtin, však rozpuklému přejte vraku s tou hudbou, mírem vašich zraků ať měkce padá do hlubin!

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

540. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLOKY. (František Kvapil)
  2. XI. NOCTURNO. (Josef Kuchař)
  3. V LESE. (Josef Václav Sládek)
  4. Hvězdě. (Adolf Brabec)
  5. Duše. (Julius Alois Koráb)
  6. Chrysanthemy. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Barkarola. (Jaroslav Vrchlický)
  8. V STÍN TEMNÝCH HÁJŮ. (František Kvapil)
  9. Slza. (Xaver Dvořák)
  10. XI. Měsíc vůkol stříbrné hází níti, (Vincenc Furch)