PÍSEŇ K HVĚZDÁM.

PÍSEŇ K HVĚZDÁM. Paní Růženě Svobodové.
Vy hvězdy, ó vy čisté hvězdy, vy víte, kdo miluje, kdo umí milovat, protože jste čisté, a proto pouze vy umíte těšit... ne, nejsem básníkem... ale něco takového. Lemm v Šlechtickém hnízdu.
Vy hvězdy, ó, vy čisté hvězdy, vy oči nocí podjarních, když zahledím se k vám, tu vezdy jak když se hne cos v prsou mých; jak když tam padá s modré výše kus záře vaší měkce, tiše jak zlaté zrno v brázdu lích. Vy letíte jak odekvetlých nebeských květů lehký pýr, 15 však do srdce se s výšin světlých jak rosa od vás snáší mír, a od vás jak když vesmír plní a lidskou duši do dna zvlní tajemná hudba sférných lyr. Té hudby ohlas v duši mojí, a je v ní jarní noci klid a vůně trav a mladé chvoji a přelet stínů, jisker třpyt a šelest listí, který zdlouha jak nekonečna vane touha, již nelze, nelze vyslovit. Vy hvězdy, ó, vy hvězdy čisté, svědkyně našich bolů, vin, loď lásky veďte k tiši jisté, kde šumí nocí klasy třtin, však rozpuklému přejte vraku s tou hudbou, mírem vašich zraků ať měkce padá do hlubin! 16