KONCEM BŘEZNA.

Antonín Klášterský

KONCEM BŘEZNA.
Je konec března. Padá sníh, a vsi zas mizí v závějích. Je večer, a je mrazno tak. Na cestě leží mrtvý pták. To zdálo se mu v jihu as, že velkého je letu čas, a lít’ skrz mlhu, skrze mrak. Na cestě leží mrtvý pták. A moře přelít’, hlavy skal, pud k starému jej hnízdu hnal tím chvatem, jenž je touhy znak. Na cestě leží mrtvý pták. A myslil: Dál jen, rychlej zpět, je u nás všecko jistě květ 11 a vůně, zář, až slepí zrak. Na cestě leží mrtvý pták. A přilít’ v kraj a cítil chlad, vysílen, uštván, k zemi pad’, zřel mroucím okem do oblak. Na cestě leží mrtvý pták. Myšlénky velké, prosím vás, ó, vraťte se, je tady mráz, a večer je, a smutno tak! Na cestě leží mrtvý pták. 12