Studánky jara
Studánky jara, nejste zasypány?
Po leta úpal života jsem snášel,
mlčením pyšným hojil jsem své rányrány,
v kterých to hájích ještě jsem vás našel?
Oželel vůně jsem rozváté,
oželen byl jsem už stokráte,
a vy zas ze hlubin tryskáte?
Byla noc letní, krátce minula mi,
vychladla zase pohádka mé krvekrve,
kterak že znova vzbouzíte se samy,
svěžejší, čistší, než jste byly prve?
Mrtvá má mladost jak za živa
za letních půlnocí zářívá
ve vás se radostně omývá.
8