Hovor při valčíku

Jaroslav Kvapil

Hovor při valčíku
Houslemi a flétnou zní to v rythmický a snivý spěch, není-liž vám podnes líto mého srdce po letech? – Srdce moje chví se tiše, smířeno je, věřte mi, a má celá duše dýše uvadlými růžemi. Minulost nám v cestu vkročí, políbí nás na čelo, přivřete své modré oči, aby míň to bolelo! – Co tu růží zašlapáno, a co touhy po štěstí! Je to dávno pochováno s naivní mojí bolestí. Houslemi a flétnou zní to v písni dávno rozváté, 18 v neznámo a neurčito proč mě znova lákáte? – Zde to bylo! V duši prázdné pálil mě váš horký dech... Proč vám noha v tanci vázne na tom místě po letech? Vždyť mě podnes v duši pálí zklamání to strašlivé – na tom místě rozšlapali moje srdce bláznivé! 19