KOLOZPĚV SRDCÍ.

Otokar Březina

Stále stejným(Na) zdvihem a klením křídel(Na) v polohách vyšších a vyšších(Na) opakovaným(Na) nad ží ze(Na) nádhera letu(Na) O cestách milosti zpíva hlasy duchů(Na) jak ptáci dáv svá hnízda obletu(Na) v kouzelných zahradách metamorfos(Na) mystický zahradku(Na) Slyšíte tajem šu krve Vře ve zracím kvasu(Na) omamucím Horeč hlahol v temnu ú(Na) Bolest zazně srd laných ky jak struny(Na) pro souzně hvězd(Na) Zakvíle strun příliš napjatých přetržených(Na) A všemi světy le ohni tón(Na) dosažeho souzvuku seraficho(Na) Mystická rozpomenu na obje slav milio(Na) než tento kosmos viditel těžkou nádherou zkvetl(Na) v nekonečnostech(Na) Sigly vratu očeva všemi bytostmi ze(Na) shromažďu bratrstva lov(Na) v ironických labyrintech pralesa sně(Na) V lítosti stu nad poli zkrcemi(Na) v úzkostném blednu uchvatite(Na) v tajemných tězstvích ženy(Na) jak plameny na lustru ticiramenném(Na) při každém otevře dveří jimiž se blíží oče(Na) trem ducho hudby(Na) třesou se srdce(Na) ni buďte přicháze(Na) Vinohrady našich hroz nejopojnějších(Na) značí vám cestu(Na) Čer uhelné stopy našich ohňů(Na) kde pod jiskřením nebeských světel jsme sevali(Na) v mlče noci o vašem příchodu zpívace(Na) zname sva(Na) kte jsme řečí ro určených k zahynu(Na) na kol štíty skal tevali(Na) sesu oblouky bran triumfálních(Na) vladařů našich(Na) nosem pokry obelisky(Na) chrá(Na) Pro tajemství bolesti smrti a znovuzroze(Na) sladko je žíti(Na) Pro neviditelnou přítomnost velkých a svatých našeho rodu(Na) kteří jdou mezi mi v zahradách světla(Na) a z dálky všech hovoří k našim duším(Na) milostipl(Na) sladko je žíti(Na) Pro královskou vděčnost přemožeho(Na) jenž věr položí hlavu svou na prsa(Na) kde žár tvůj mocji zpí(Na) pro obje nepřítele v osl nejvyšší hodiny naší(Na) sladko je žíti(Na) Pro nadzemskou ni prv rozvitých kvě(Na) v extasi pís v polib slá(Na) sladko je žíti(Na) Pro vznešenou únavu stavite(Na) sladko je žíti(Na) Pro hvězd ducho pohled(Na) zem se všech stran součas obma(Na) krystal samoty po pra prahor kona čísla(Na) tichá moře zkvetho světla štěs kla a no(Na) horeč zahrady tro krve žíz a knížecích sně(Na) ží všech plo jež uzrály slunci viditelmi i neviditelmi(Na) a jež vola po trech a po utrže(Na) ře ro před odlétnutím pasy ro v ticiletích(Na) harmonic let ze v nádher linii dráhy je i v zetřeseních(Na) azurná zrcadla nebes i nad ostrovy prokletých malomocenstvím(Na) křído horstva kde jednou hřímala moře(Na) a kde budou hřímati jednou(Na) jiskře hmy v pralesích trávy(Na) jiskře svě v nekonečnostech(Na) jiskře myšlénky v duchových vegetacích nepoznaho(Na) Pro jem usmá zra neoklamaných gigantskou Halucina(Na) sladko je žíti(Na) Pro krev kte prýští z vě do z atletických ramen(Na) vyzdvihucích tíž minulosti jak sy žalářních dveří(Na) Pro vznešenou příčinu radosti milio(Na) Pro tajemnou cenu smrti všech bratří kteří pro nás urali(Na) a všichni co byli po všechna ticile na celém povrchu ze(Na) pro nás urali(Na) Pro všechny setby zase miliony rukou a nesklíze(Na) Pro dráždi lesk a nebezpečenství všech moří nepřeplutých(Na) Pro každou píď ze jež určena je za bojiš tězství našich(Na) a proto květy a zlatem je tajem poznamena(Na) Pro všechnu krásu na tvářích nerozsvícenou(Na) vinu neusmířenou kameny v chleby nepro(Na) bohatství bratřím nerozda polibky na rty čeka(Na) sladko je žíti(Na) Pro křik srdce osaho(Na) když za v úzkosti svo jako pták zabloudi(Na) jenž nalezl bratrské množství zpíva(Na) sladko je žíti(Na) Pro vichřice převraty bouře Paroxysmy lásky a le(Na) Války duchů(Na) Věč žhou a žízni úsi sjednocu(Na) Pro mystické účastenství naše(Na) v práci všech dobyvate(Na) kteří poznameva ulosti jak stádo ke stříži(Na) vyleným znamením urče svého(Na) vládnou nad ohněm a boles milio(Na) a smrt pola na svá pole jak žence(Na) a do svých lo jak lamače kamene k stav(Na) jak stup v úžasu k jednomu místu pohlíže(Na) necháva za sebou ky(Na) a království jako lo do nichž ze břehu skočili plavci(Na) k převrhnu pod jejich vzpřímením se zakoba(Na) Pro silnou rozkoš rozdrcen ti jak vlna(Na) pohybem bratrského oceánu majestátního(Na) a jako trs ho květu trysknouti k výši nou(Na) při úderu o skaliska ze zaslíbe(Na) Pro skry jara harmonic(Na) slože v zapřede všech (Na) jak mo křídla blanky večerem opalisucích(Na) šupinami hvězd rozjiskře(Na) sladko je žíti(Na) Pro blíží se příchod jasho čloka tajuplho(Na) jenž jedi v milionech bratří co budou a byli(Na) nad prostorem těz pán skrytých mo(Na) pro zemi od polu k polu dle sva tvé le(Na) a myšlenkou kte od poslušných slun(Na) se učila lehkosti tanci a písni(Na) usedne ve tvé tajem ra(Na) mezi knížata kosmu(Na) sladko je žíti(Na)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

20. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. FEÉRIE. (František Rybář)
  2. LUBUŠA (Stanislav Kostka Neumann)
  3. NÁDRAŽNÍ SVĚTLA. (František Taufer)
  4. MĚSTO. (František Taufer)
  5. POSLEDNÍ VTĚLENÍ (Xaver Dvořák)
  6. ZRÁNÍ. (Antonín Sova)
  7. MRTVÍ PTÁCI. (Richard Weiner)
  8. K. KOVAŘOVIC. (František Serafínský Procházka)
  9. FOINIX. (Petr Křička)
  10. ZLOMENÝ ROZMACH (Arnošt Procházka)