ZLOMENÝ ROZMACH

Arnošt Procházka

Jak pochmurní a mdlí a těžcí ptáci se plouží dni; a jejich černý stín tak zlověstně se za obzorem ztrácí, kde nekonečna zeje hltný klín. A pocit máš, že soumračnými tmami co chvíli vyšlehne a vzhoří blesk v noc neútěšnou krvavými plamy, že zaduní v zmar hromu běsný třesk. Jdou drtivě teď sudby milionů, zní kovový krok země po lánech, jdou výhružně za jásotu i stonů, zní duší v tisícerých ohlasech. Když národy zří v naději i děsu v taj’ budoucna, jež mlčí urputně, co láska tvá v svém opojeném plesu, tvá práce, celé žití horečné? Ó moci, zahodě vše, po své touze na straně přátel stát’ a bojovat’, rozhodných dějů skromný sluha pouze jak žertva výkupná v svět nový vzplát’!...

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

990. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZBLOUDILÍ. (Xaver Dvořák)
  2. SLUNCE. (Antonín Sova)
  3. FOINIX. (Petr Křička)
  4. III. Ach, Tvoje všudypřítomné oko (Karel Hlaváček)
  5. POD HORAMI. (Růžena Jesenská)
  6. MRTVÍ PTÁCI. (Richard Weiner)
  7. LOVCI KRÁSY. (Antonín Sova)
  8. SLOKY (Antonín Sova)
  9. PŘÍZRAK (Božena Benešová)
  10. V ÚZKOSTECH (Otokar Březina)