SLOKY

Antonín Sova

Zdechlinou cítíš věk už překonaný. Leh' mezi skutečno a vysněné dnů hlad. Tam u vysněné zítřka zlaté brány bys lidi nových duší zřel již rád a třeba deštěm střel, jak v zpěvu ptáků, by rajských blížili se ku zázraku. Než... dnešek o zítřek však bojující, je krutý ve své vášni tvořivé. Jen pravdou je: Že ruce pracující si prostrou vlastní, prosté stoly své, že družnost množství jako husté loubí dá rukám sílu, hnízdo když si sroubí. Však nemysli, že z vřavy každodenní pláč uslyšíš už plakat poslední. Zas budou kořistníci nově narození, šlapané, smutné duše námezdní, a mezi skutečnem a vysněným zas hoře vylévat musíš,... moře, moře, moře...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1612. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLUNCE. (Antonín Sova)
  2. ZLOMENÝ ROZMACH (Arnošt Procházka)
  3. zmije (Stanislav Kostka Neumann)
  4. HŘBITŮVEK (Jan Opolský)
  5. Jitrem (Antonín Sova)
  6. FOINIX. (Petr Křička)
  7. lidé s modrými konvičkami (Stanislav Kostka Neumann)
  8. Jitro. (Eliška Krásnohorská)
  9. Ouvertura epopeje. (Jaroslav Vrchlický)
  10. LOVCI KRÁSY. (Antonín Sova)