V ÚZKOSTECH

Otokar Březina

Ó mrtvé ticho dní, když kalných očí Strach, pták černý, usedl v mých nervů bílý keř, z mých očí vláhu pil, z mých tváří leptal nach a závoj paprsků mi barvil v tesknou šeř. Když v modrých stěnách žil mi krve doutnal žeh, vzduch hořce chutnal jsem jak teplý nápoj mdlý, a krásy mystické mi lotos vadl v snech i bílý půvab žen, jenž v očích mužů dlí. Mých tužeb ochromen se k zemi plazil let, ve křečích na rtu mém mi úsměv umíral, a klokot myšlenek, jak barev těžkých jed, v duše vázu krištálnou se rozžíral. Ó Smrti, kněžno snů, jež vlnou éteru v zahradách věčnosti se míháš tajemnou, v těch dnech svých paprsků mystických nádheru jak glorioly zář jsi střela nade mnou! Na vlhké čelo Tvých křídel vál mi jas, číš léků chladící z Tvých rukou přijal jsem, a v hořící mou krev Ty myrhu kapala’s mi svého příští svatým evangeliem.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

657. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JÁ BÁL SE TVÉHO POHLEDU... (Roman Hašek)
  2. Modlitba večerní. (Otokar Březina)
  3. L’ENFANT PERDU. (Vladimír Houdek)
  4. TRPÍCÍ. (Karel Toman)
  5. Vrať se! (Xaver Dvořák)
  6. BALLADA O SMRTI. (Růžena Jesenská)
  7. TULAČKA (Růžena Jesenská)
  8. Pocit nevolnosti. (Milan Fučík)
  9. SLZA (Arnošt Procházka)
  10. ZBLOUDILÍ. (Xaver Dvořák)