DITHYRAMB SVĚTŮ.

Otokar Březina

ří zroze i hasnu(Na) milio slun(Na) do tmy se tříští(Na) dloumi rychmi blesky(Na) jak zazrcadle světla(Na) na čepeli nože štěpuho(Na) při každém horečném pohybu ruky(Na) mistra(Na) Světy za sebou sledu v tajemství času(Na) Gigantská jara věčho trópu(Na) Koberce mystických stupňů(Na) Údery krve omlazu(Na) Znova a znova se navrace(Na) vždy duchoji buce(Na) vichřice váš(Na) Okřídle semena le ticile(Na) klíči i uprostřed ohně(Na) Rozkoši ruky polouvře zava(Na) Střiknu žhaho zr přes propasti kosmu(Na) mléč dráhy(Na) Blankyty nesčetných ze(Na) sví jako pomněnky jar(Na) na březích řeky extatic(Na) jež le v rozpjatou ruč(Na) moře tvého(Na) Klokot ře s arktických ší(Na) roztříš ledy s sebou uše(Na) krystal loďstva(Na) mrtvých svě(Na) Golfic proudy lásky(Na) Sva žně Slova(Na) Z pramene kažho zrna(Na) veletok kla(Na) Nad každým místem kam padlo(Na) i nejukryjším(Na) tice červen v ohni(Na) Dušev kosmy(Na) Plu zahrady ší ptactvem(Na) ze sně(Na) Žhami žemi srší protuberance(Na) tvůrčích slun(Na) Světy zapalu(Na) světy zhana(Na) ry spravedlnosti(Na) A všechna slunce(Na) krouží kolem věčho slunce(Na) neviditelho(Na) řího hrobu čekaho(Na) tajemství noho kosmu(Na) skrývaho(Na) mlčenliho(Na) Na rtech jež láskou se třesou(Na) jak vonným trem(Na) silným a oživucím(Na) přes oceány(Na) zní vaše seň o pa(Na) novorozencům(Na) Ukobavka milio(Na) celým vesmírem otřása(Na) v jejíž rythmickém taktu(Na) houpou se bolest ze(Na) kolébky duchů(Na)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

19. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLUNCE. (Antonín Sova)
  2. POZDRAVUJEME JARO! (Otokar Březina)
  3. Žeh bílý světla... (Otokar Březina)
  4. POSLEDNÍ VĚŠTBA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. POSLEDNÍ VTĚLENÍ (Xaver Dvořák)
  6. Ve stínu. (Rudolf Richard Hofmeister)
  7. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
  8. Strach. (Boleslav L. Černý)
  9. DUCH VOLNOSTI. (Antonín Macek)
  10. Communio. (Xaver Dvořák)