Uprostřed městského ruchu,

Emanuel Lešehrad

Uprostřed městského ruchu, Uprostřed městského ruchu,
jenž duši znaví, často se zjeví mi v duchu obrázek smavý:
Obzory širé s blankytným nebem, pole, jež voní zrajícím chlebem, návrší, potok s lukami, lesem, stráň, která vzkvétá růžovým vřesem, v údolí kostel, u něho víska... Venkove, venkove, jak se mi po tobě stýská. 15