Známá cesta kterou jsem šel se změnila v mých zracích(Na)
Stromy vyrůstaly přede mnou z vyhaslého sněhu(Na)
jaksi jiné než jindy V zelených svitech tlel západ(Na)
hranice vyhaslá mrtvého dne podivně smutný(Na)
Ocelovým svírajícím se kruhem úžil se obzor Tma zrála(Na)
Černá bratrstva lesů zřel jsem klekala k zemi(Na)
jak k choru modliteb za zemřelé Příkrov nebe se nížil(Na)
nad mojí hlavou jak stlačen a dolů vypjatý šerem(Na)
A ticho se kouřilo z dálek padalo zvýší a příšerně slavné(Na)
dusilo kroky Šeptem úcty třásl se hlas mé duše(Na)
Bylo něco mdlého ve vzduchu jak jeho svěžest by vpila(Na)
žhavá žízeň rozžhatých hromnic(Na)
Toť čas z nějž jindy s rozkoší tesknou jsem dýchal(Na)
dlouhé umírání barev a světel a naslouchal hudbě(Na)
blížících se stínů Tajemný smysl mluvíval ke mně(Na)
z těsné blízkosti noci oddech věčného snění(Na)
Dnes úzkost mi ovála tváře A dávno zapadlá léta(Na)
se zdvihla v mé duši Dech vlastní zdál se mi cizí(Na)
jak někdo by vedle mne kráčel neviditelný(Na)
a známým dotykem sevřel mi chvějící ruku(Na)
Oh ano Svatá Tvá slavnost dnes v zahradách věčných(Na)
Mši zádušní to pějí mé myšlénky jak zvlněným chorem(Na)
v teplý pláč voskovic kde rudá krev přetéká z číše(Na)
věčného světla v tvůj oltář zastřený černě(Na)
Van studený smrti dech záclonu stínů v okna mé duše(Na)
modlitba rozjímavé samoty útrpně stiskla mi ruku(Na)
neboť mých vzpomínek řásnaté závoje černé(Na)
jsou měkkým ložem kde pro vždy vtiskla se forma(Na)
tvého mrtvého těla(Na)