JARNÍ CAUSERIE.

Josef Svatopluk Machar

Již teplý dech a zlatá záře(J4f) jež z rána padá v ulici(J4m) hlas žurnálů a kalendáře(J4f) a v klecích jatí slavíci(J4m) a skřivánků zpěv který maně(J4f) přes hradby v město zalétá(J4m) a verše které odhodlaně(J4f) vysýlá básník do světa(J4m) vše svědčí že je doba tady(J4f) kdy zeleň šatí luh a sady(J4f) kdy hlučněj šumí proudy řek(J4m) kdy ve spletivu ulic domů(J4f) a v parcích nad vrcholky stromů(J4f) roj začne létat vlaštovek(J4m) A naší městskou promenadou(J4f) jde život jarní půvabný(J4m) Zde steré květy vidíš řadou(J4f) líc hebounká vlas hedvábný(J4m) a v zracích hoří jarní žáry(J4f) a touha letí srdcem tvým(J4m) když zříš ty harmonické tvary(J4f) jež corsett s ňadrem bouřlivým(J4m) tak výbojně na odiv staví(J4f) ve hrudi tvé se ledy taví(J4f) a šumí to jak jarní proud(J4m) že hned bys chtěl tu jednu krásku(J4f) ať černo nebo rusovlásku(J4f) zas k bouřným prsoum přivinout(J4m) Dým mlhy šumným větrem hnány(J4f) přes město dávají se v let(J4m) tak s okna svého na vše strany(J4f) se volně mohu rozhlížet(J4m) Nebe je čisté azurové(J4f) jak milující dívky zrak(J4m) a zdouvaje své plachty plove(J4f) v dál po něm stříbrošedý mrak(J4m) a jeho stín se dole žene(J4f) přes domy sluncem ozářené(J4f) přes temně rudých krovů sbor(J4m) vzduch je tak jasný v dáli šedé(J4f) se klenbou sklání nebe bledé(J4f) k modravým hlavám mlžných hor(J4m) Teď asi po černavé nivě(J4f) pluh vleče bílých volů dvé(J4m) a oraje hoch myslí snivě(J4f) si o zeleni mladistvé(J4m) jak pokryje lán do měsíce(J4f) jak vyžene ven klasů dav(J4m) ty budou žloutnout víc a více(J4f) a pole bude zlatohlav(J4m) a hoch zná jedny vábné vlasy(J4f) té barvy jak ty zralé klasy(J4f) ó jistě otec dovolí(J4m) svým zvát mu vlas ten tílko k tomu(J4f) až úrodu tu svezou domů(J4f) pod doškový krov stodoly(J4m) Hle sněženky už prodávají(J4f) a vonných fial kvete říš(J4m) bez konvalinky budou v máji(J4f) toť při tom nejvíc nudno již(J4m) že napřed vím co přinese mi(J4f) ten pedantický času let(J4m) co na té staře nové zemi(J4f) mám v záští mít mám návidět(J4m) že budu zřít jak v každé hrudi(J4f) se nové lásky znovu budí(J4f) rty žhavé znovu k sobě lnou(J4m) a že ty květy všechny svadnou(J4f) a že ta srdce fádně schladnou(J4f) a vše že větry rozvějou(J4m) Je tomu rok co vlaštovička(J4f) přinesla jaro v srdce mi(J4m) vlas měla tmavý její líčka(J4f) se zardívala růžemi(J4m) já o páté již vstával ráno(J4f) já líbal ji a jaký div(J4m) já nepřel se já řek vždy ano(J4f) ať tvrdil kdo chtěl cokoliv(J4m) však přišel podzim vlaštovka má(J4f) je daleko kdes za horama(J4f) má hruď je poušť a trosky led(J4m) že teď kdy jiné ptáče s jarem(J4f) v tom hnízdě chtělo bydlet starém(J4f) jen hlédlo tam a létlo zpět(J4m) Rád nemám žádné z toho kvítí(J4f) co v bujném jaře vzkvétá tu(J4m) mne dojme zas až budu zříti(J4f) ty bílé květy akátu(J4m) Ty květy tenkrát napadaly(J4f) na stezky v parku písčité(J4m) že posypány býti zdály(J4f) se vonným sněhem v chvíli té(J4m) a ve květech těch vytlačený(J4f) jsem viděl nožek krásné ženy(J4f) těch malých drahých nožek sled(J4m) to mého jara mého vzletu(J4f) jak odcházela po tom květu(J4f) ode mne tenkrát naposled(J4m)

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

1099. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na úsvitě. (Adolf Heyduk)
  2. Krásy harcovníci. (Adolf Heyduk)
  3. Taje! (Adolf Heyduk)
  4. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  5. VODNÍK Z PLEKENŠTEJNA. (Adolf Heyduk)
  6. Vlaška. (Adolf Heyduk)
  7. Zastesknutí. (Adolf Heyduk)
  8. 70. Jaro vzniká, aj mhu’ plaší slunce, (Jan Kollár)
  9. XIII. Střemchy už kvetou, (Adolf Heyduk)
  10. LETNÍ DEN POTULNÉHO PĚVCE. (Karel Dostál-Lutinov)