Venkovská idylka.

Josef Svatopluk Machar

Již snopy všechny s polí odveženy, a strnišťat jen lán se táhl v dál, zelenou mezí přímo přetržený, a cestou, na níž prach se pozvedal. Vál vlažný vítr; bylo odpoledne, kraj bez lidí byl, smutný, mlčící, jen já jsem po té stezce neúhledné ku vlaku spěchal k blízké vesnici. Tu, kde jde cesta dolů v stráně boku a k vesnici se táhne v nížinu, proti mně – bledé chrpy v modrém oku – děvčátko hnalo husí rodinu. Šlo zpívajíc si cestou prachovitou, a rozhlíželo v dál se na nivy, teď zhlédlo náhle hůl mou sukovitou a na mne upřelo zrak bázlivý. Jak každý poet, já měl dlouhé vlasy, jež větrem hnány, v čelo vály mi, a svrchník můj – prost dávné svoji krásy, – kol mne létal vzmachy mocnými. Hned dítko bledlo, pomalu šlo k předu, hned se mu líčko hrůzou růmění, a udiven jsem čet’ mu v každém hledu strach, prosbu beze slov a zděšení. A kolem mne se v pole zatočilo, a na hůl moji nyní zřelo jen, a šeptajícím hlasem vyrazilo dýchajíc sotva pozdrav: „Pochválen...“ Já potom zahléd’, jak se ohlíželo, dál spěšně jdouc se svými housátky – snad s holí tou mne dobré dítě mělo za lotra z babiččiny pohádky!

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

776. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TRÁVA. ( H. Uden)
  2. STRNIŠTĚ. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  3. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  4. None (František Serafínský Procházka)
  5. KVETOUCÍ POLE. (František Serafínský Procházka)
  6. Duma. (Ferdinand Tomek)
  7. NEŽ SLUNCE ZAPADLO. (František Serafínský Procházka)
  8. ORBA (Rudolf Medek)
  9. V TOM KRAJI ZELENÉM, NAD NÍMŽ SE MODRÁ ŘÍP... (Emanuel Čenkov)
  10. OBROZENÍ. (Antonín Sova)