Možno li života běh znázorniti(J5f)
si geometricky a možno je to(J5f)
neb všechno tady děje zemí států(J5f)
útvary umění i společnosti(J5f)
myšlenek cesty osudové dráhy(J5f)
vždy geometrickou tu kostru mají(J5f)
tak život lidský který na počátku(J5f)
zdá se mít dosti na jediném bodu(J5f)
pak rušně rozbíhá se širým světem(J5f)
kruh opisuje Když tu večer jeho(J5f)
on k témuž bodu vrací se a hasne(J5f)
A stáří truchlým údělem být zdá se(J5f)
dozvukem matným rozjásané písně(J5f)
či sledním aktem který tragedii(J5f)
strh k frašce nechutné tak zdá se často(J5f)
Leč stáří pouze cenitelem je tu(J5f)
celého žití Přichází a chví se(J5f)
má kalné oči třesavé má ruce(J5f)
a přece přesně najde vše co duše(J5f)
si během letu světem přisvojila(J5f)
a neztrávila Člověk v plné síle(J5f)
i duši strojí instinkty zlé pudy(J5f)
zavírá kdesi v temném koutě jejím(J5f)
a posílá ji kulturního tvora(J5f)
s líčidlem v tváři v rouše nejpěknějším(J5f)
v střed duší kulturních A je li zvláště(J5f)
nad jiné strojena a nalíčena(J5f)
i dějinnou se osobností stává(J5f)
Je ovšem kultura i která prolne(J5f)
do koutku posledního lidskou duši(J5f)
a přetvořujíc šlechticem ji činí(J5f)
leč nevyznáš se Byly jednou chvíle(J5f)
kdy zdálo se že mladý císař trhá(J5f)
ztrnulé formy staré etikety(J5f)
a s hrůzou šeptali si strážci její(J5f)
že Josef Druhý v něm se opět vrátil(J5f)
do šerých komnat habsburského sídla(J5f)
A byly chvíle kdy se z něho lila(J5f)
radostná tucha velikého žití(J5f)
národům ujařmeným Byly chvíle(J5f)
kdy zdálo se že v těle sešlé říše(J5f)
krev svěží proudí duše že se zvedla(J5f)
z lenosti tupé k rušným velkým činům(J5f)
a vedena jsouc pevnou rukou jeho(J5f)
dospěje záhy slavně na výsluní(J5f)
A byly chvíle kdy se jevil lidem(J5f)
co první kavalír své velké říše(J5f)
vzor rytířů a gentleman Stisk ruky(J5f)
a pohled jeho byly velkým darem(J5f)
a nemilost tím nejstrašnějším trestem(J5f)
A že zde byl houf hlasatelů čilých(J5f)
ať zaplacených nebo dobrovolných(J5f)
pak všecko bylo přesně připraveno(J5f)
by zjev ten vešel do dějinné slávy(J5f)
Než přijde nevlídné a chladné stáří(J5f)
a zkoumá bez milosti svlekne duši(J5f)
a líčidlo jí seškrabe i pudr(J5f)
zotvírá všechny kabinety její(J5f)
a vystoupit dá instinktům a pudům(J5f)
Pak hádankou se stává člověk jdoucí(J5f)
mátožným krokem k bodu z něhož vyšel(J5f)
je potměšilý svéhlavý a lhavý(J5f)
je egoistou pletichářem lstivým(J5f)
je rádobychytrákem v kompromisech(J5f)
Kde vznešené ty sliby které házel(J5f)
věk jeho mladý v řad svých souputníků(J5f)
Kde ducha noblesa kde ryzost mysli(J5f)
kde zodpovědnost před dějinným soudem(J5f)
kde je to všechno Ano přišlo Stáří(J5f)
Ten mimovolný soudce minulosti(J5f)
a lidské ceny prubíř nepodkupný(J5f)
Vy básníci vy na dál neklňte mu(J5f)
Je neveselý nedružný to patron(J5f)
jenž při západu slunce přidruží se(J5f)
k člověku cestovníku prozkoumá jej(J5f)
a obere jen proto by jej doved(J5f)
tam odkud vyšel kdysi bez přítěže(J5f)
jež jeho nebyla a bez potravin(J5f)
jichž ztrávit nedovedla duše jeho(J5f)
K onomu bodu počátku a konce(J5f)
jenž Nic se zve v geometrii věcí(J5f)
A odchod jeho provázelo lidstvo(J5f)
lhostejným chladem tupou netečností(J5f)