PODZIMNÍ MELODIE.

Josef Svatopluk Machar

V toužení marném, teskném vzpomínání dny moje plynou... Stačilo by mi přejeti rukou po tvé bílé skráni, tvé prsty zlíbat rety chvějnými... A kdybys byla napsala, že tetka zas už klepala, či že ti kašle Anuška a rýmu má tvůj baťuška, či že máš v kuchyni zas klid, však byt že nelze vytopit, že draho jest, žes ospalá – jen slůvko vůbec napsala! Nároky moje, jak jste seskromněly! Hladová krvi, jak jsi tichoučká! Ach, říjnový den rozjasní se celý, když chladné slunce svitne zlehoučka!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

182. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JEŠTĚ (Josef Holý)
  2. Stín. (Bohdan Kaminský)
  3. S BOHEM! (Jaroslav Vrchlický)
  4. SVIŤ, MÁ STARÁ LAMPO... (Antonín Klášterský)
  5. OFELIE (Antonín Klášterský)
  6. NAD PRÁZDNOU KOLÉBKOU. (Ferdinand Tomek)
  7. Drahé matičce. (Jaroslav Tichý)
  8. ŽIVOTEM. (Adolf Brabec)
  9. Mám rád své bílé ruce, tak rád se na ně dívám. (Emanuel Hauner)
  10. Sloky. (Stanislav Kostka Neumann)