Otevřeným oknem ze salonu(T5f)
vidět možno stromky tmavých laurů(T5f)
jež se z kbelců jaksi povytáhly(T5f)
aby popatřily kdo kam kráčí(T5f)
po weimarské třídě volným krokem(T5f)
i kdo v saloně je kde se srká(T5f)
zlatý odpolední šálek čaje(T5f)
Hladce vyholené obličeje(T5f)
nesou páni nad špicemi límců(T5f)
s vtipkem žertovnými poznámkami(T5f)
schylují je k prstencovým kšticím(T5f)
pod nimiž se kryjí dámská ouška(T5f)
Hostitelka Frau von Stein je středem(T5f)
hledů zvědavých i pozornosti(T5f)
všech svých hostí sama udržuje(T5f)
hovor v proudu otázkou i řečí(T5f)
kterou prosypává šeptným smíchem(T5f)
Stařenkou je ve vrásčitých tvářích(T5f)
v očích mdlých a v stříbře řídkých vlasů(T5f)
těžko nalézt sledy co tu bylo(T5f)
co tu vzaly nevrátivé časy(T5f)
A co neodnesly oloupily(T5f)
štíhlou postavu o dávnou pružnost(T5f)
tony hlasu o stříbrné znění(T5f)
zvonky smíchu o svěžest a jasnost(T5f)
a přec se zvědavou uctivostí(T5f)
hosté hledí na ni naslouchají(T5f)
a všem táhne duší jedno jmeno(T5f)
jedna zvěst o velkém milování(T5f)
Goethe V plné síle svého žití(T5f)
položil svou apollinskou hlavu(T5f)
za podnožku těchto nožek kdysi(T5f)
Starší byla jeho byla matkou(T5f)
sedmi dětí už Frau Hofmarschallin(T5f)
a přec vzala duši mu i tělo Goethe(T6f)
K spinetu sed kdosi nyní(T4f)
zahrál menuett A paní domu(T5f)
naklonila maně starou hlavu(T5f)
tesknost rozlila se srdcem jejím(T5f)
V županu as chodí po pokoji(T5f)
ruce zvykle v zádech založeny(T5f)
diktuje cos hlupci Eckermannu(T5f)
Za chvíli pak půjde do zahrady(T5f)
bude pozorovat lístky rostlin(T5f)
zaslzí snad také příležitě(T5f)
že to slunce nádherně dnes svítí(T5f)
Je tak citliv Mě opustil klidně(T5f)
jež jsem sluníčkem mu říkal mi tak(T5f)
věrně byla Tupou Christianu(T5f)
našel v lese(T2f)
Šel jsem si lesem(J2f)
jen tak sem tam(J2m)
ano šel ji tuponosou našel(T5f)
jí jíž plála líc jak pijákovi(T5f)
muž čím větší duchem tím víc vždycky(T5f)
sklon má k sprostotě a simplicitě(T5f)
A teď vzpomínky na chvíle štěstí(T5f)
bolí jenom Všecko bolí bolí(T5f)
Spinet dozněl Vytrhla se ze snu(T5f)
rozsvítila matná světla v očích(T5f)
pro svou společnost Dvě žabky z kouta(T5f)
zvědavě ji mustrují už chvíli(T5f)
na to koukly sobě mžikem v oči(T5f)
zasmály se šťastným bujným smíchem(T5f)
jak jej údělem má ona mladost(T5f)
jež nic neví jenom to že její(T5f)
přítomnost a budoucnost jsou plně(T5f)
zasmály se šťastným hlučným smíchem(T5f)
špitajíce Liebe Lotte hi hi(T5f)
tahle ruina a liebe Lotte(T5f)
a ten starý pedantický Goethe(T5f)
pěkní milenci to hihi haha(T5f)
dědeček, babička, vnouček, babiččin, povídat, stařenka, vnučka, staroušek, dědoušek, vnouče
100. báseň z celkových 211
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
DĚDOUŠKOVY POHÁDKY.
(Jan Evangelista Nečas)
-
Z ULICE.
(Antonín Klášterský)
-
KABARET.
(Josef Lukavský)
-
Žáby o krále prosýcý.
(Antonín Jaroslav Puchmajer)
-
VIII. Je prostřed podzimku: chlad,
(Adolf Heyduk)
-
HOVORY VÉCÍ
(Antonín Sova)
-
KOUZELNÍKŮV SYN.
(František Serafínský Procházka)
-
Starec.
(Josef Wenzig)
-
Pokáraný pych.
(Vojtěch Lešetický)
-
KRAJINA V ZÁŘÍ.
(Petr Fingal)