U PANÍ CHARLOTTE VON STEIN.

Josef Svatopluk Machar

U PANÍ CHARLOTTE VON STEIN. 1824.
Otevřeným oknem ze salonu vidět možno stromky tmavých laurů, jež se z kbelců jaksi povytáhly, aby popatřily, kdo kam kráčí po weimarské třídě volným krokem, i kdo v saloně je, kde se srká zlatý odpolední šálek čaje. Hladce vyholené obličeje nesou páni nad špicemi límců, s vtipkem, žertovnými poznámkami schylují je k prstencovým kšticím, pod nimiž se kryjí dámská ouška. Hostitelka, Frau von Stein je středem hledů zvědavých i pozornosti všech svých hostí; sama udržuje hovor v proudu otázkou i řečí, kterou prosypává šeptným smíchem. 31 Stařenkou je, ve vrásčitých tvářích, v očích mdlých a v stříbře řídkých vlasů těžko nalézt sledy, co tu bylo, co tu vzaly nevrátivé časy... A co neodnesly, oloupily: štíhlou postavu o dávnou pružnost, tony hlasu o stříbrné znění, zvonky smíchu o svěžest a jasnost – a přec se zvědavou uctivostí hosté hledí na ni, naslouchají, a všem táhne duší jedno jmeno, jedna zvěst o velkém milování, Goethe... V plné síle svého žití položil svou apollinskou hlavu za podnožku těchto nožek kdysi. Starší byla jeho, byla matkou sedmi dětí už Frau Hofmarschallin a přec vzala duši mu i tělo... Goethe... K spinetu sed kdosi nyní, zahrál menuett. A paní domu naklonila maně starou hlavu, tesknost rozlila se srdcem jejím: V županu as chodí po pokoji, ruce zvykle v zádech založeny, diktuje cos hlupci Eckermannu. 32 Za chvíli pak půjde do zahrady, bude pozorovat lístky rostlin, zaslzí snad také příležitě, že to slunce nádherně dnes svítí. Je tak citliv... Mě opustil klidně, jež jsem slunečníkemsluníčkem mu – říkal mi tak – věrně byla... Tupou Christianu našel v lese... „Šel jsem si lesem jen tak sem tam –“ ano, šel, ji, tuponosou, našel, jí, jíž plála líc jak pijákovi – muž, čím větší duchem, tím víc vždycky sklon má k sprostotě a simplicitě... A teď vzpomínky na chvíle štěstí bolí jenom... Všecko bolí... bolí... Spinet dozněl. Vytrhla se ze snu, rozsvítila matná světla v očích pro svou společnost... Dvě žabky z kouta zvědavě ji mustrují už chvíli, na to koukly sobě mžikem v oči, zasmály se šťastným bujným smíchem, jak jej údělem má ona mladost, jež nic neví, jenom to, že její přítomnost a budoucnost jsou plně, 33 zasmály se šťastným hlučným smíchem, špitajíce: Liebe Lotte... hi hi... tahle ruina a liebe Lotte... a ten starý pedantický Goethe, pěkní milenci to... hihi... haha... 34
Básně v knize Krůčky dějin (in Svědomím věků 8, in Básnické dílo J. S. Machara):
  1. NAPOLEON.
  2. DVA REBELOVÉ. I.
  3. GOYA.
  4. LIBERTÉ – ÉGALITÉ – FRATERNITÉ
  5. SVATÁ ALLIANCE.
  6. LORD BYRON.
  7. U PANÍ CHARLOTTE VON STEIN.
  8. ROMANTIKA.
  9. CHARLES X.
  10. GOETHE.
  11. VERŠ PUŠKINŮV.
  12. LERMONTOV.
  13. CAR NIKOLAJ I.
  14. ZE VSI.
  15. KISMET.
  16. ŽIVOT.
  17. DVĚ DOBY ŘÍMSKÉHO ČLOVĚKA. I.
  18. METTERNICH.
  19. PAŘÍŽ 1848.
  20. 1848.
  21. BALZAC.
  22. HEREC.
  23. VANDR.
  24. ŽURNALISMUS.
  25. VÁLKA KRYMSKÁ.
  26. FORMAN.
  27. H. HEINE.
  28. „STRUMENTI CIECHI“.
  29. ARTHUR SCHOPENHAUER.
  30. POLSKÁ EMIGRACE.
  31. VIKTOR HUGO.
  32. CAROL I., KNÍŽE RUMUNSKÝ.
  33. NA BOJIŠTI U SADOVÉ.
  34. MAXMILIAN, CÍSAŘ MEXICKÝ.
  35. POLITIKOVÉ.
  36. CHARLES DARWIN.
  37. BŮH, CÍSAŘ, ČEST.
  38. UMUČENÍ SV. PETRA.
  39. GEORGE SAND.
  40. NAPOLEON III.
  41. 1870-1871.
  42. A. DUMAS PÈRE.
  43. KAISER WILHELM I.
  44. BYZANC.
  45. VOJÁČEK.
  46. PIUS IX.
  47. CAR ALEXANDER II.
  48. CAR ALEXANDER III.
  49. KARL MARX.
  50. DVĚ DOBY ŘÍMSKÉHO ČLOVĚKA. II.
  51. BEDŘICH SMETANA.
  52. KATOLICISMUS.
  53. SADI CARNOT.
  54. KRÁL MILAN.
  55. KOMMODORE DEWEY,
  56. PAUL VERLAINE.
  57. ŘÍM.
  58. VAGABUND.
  59. EVROPĚ.
  60. TICHÉ DRAMA.
  61. LEO XIII.
  62. MONOLOG STARÉHO VÉVODY.
  63. MOLTKE.
  64. DVA REBELOVÉ. II.
  65. POGROM.
  66. NA KONCI STOLETÍ.
  67. KRITICISMUS.
  68. BISMARCK.
  69. PASTEL.
  70. BALADA.
  71. MINIATURA.
  72. CIKÁNI.
  73. FR. NIETZSCHE.
  74. VĚK XIX.
  75. BALLADA Z ROKU 1905.
  76. BITVA U MUKDENU.
  77. DĚJINY.
  78. RUSKO V LEDNU 1905.
  79. IBSEN.
  80. VYPRAVOVÁNÍ ARCHIVÁŘOVO.
  81. SCHŮZE.
  82. PŘÍRODOPIS BYROKRATISMU.
  83. DĚLNÍK.
  84. J. VRCHLICKÝ.
  85. LEV NIKOLAJEVIČ TOLSTOJ.
  86. „NÁŠ LID.“
  87. FRANZ FERDINAND.
  88. V DEN DEVADESÁTÝCH NAROZENIN.