H. HEINE.

Josef Svatopluk Machar

H. HEINE.
Jsem německým básníkem, veršů mých bič do Michla hloupého bije; z Židovstva duši mám, z Německa slávu a pensi od Francie. Tak kosmopolitou jsem – blázní můj svět, masky se za sebou honí, já viděl, že všude lze dobře žít, když monety v kapsách nám zvoní. Jen veršů by svět měl mít trochu míň, ty stačí, jež člověk sám píše. Už z Německa stvořily očistec ty verše německé říše! Mé sladké verše rostly mi jen z hořkých lásek. Pak přestal jsem psát je, neb pámbů, v nějž nevěřím, mě tuze citelně ztrestal. 80 A pámbů ví, že v něj nevěřím, ač si s ním přátelsky tykám. Teď revoluce jsem tamborem, bez ní svět nehne se nikam. Já revoluce jsem tamborem, svět potřebuje korektury – hned při stvoření byl sfušován mým špatným přítelem s hůry. A revoluce-li nepřijde a buben můj darmo vás straší – též dobrá. Smluvme se; dá se žít i tak na té planetě naší. 81