VERŠ PUŠKINŮV.

Josef Svatopluk Machar

VERŠ PUŠKINŮV. I.
Filaret metropolit psal v tom smyslu šéfu policie: Je nutno, abych ukázal, jak v Rusi svaté rozvrat ryje. Vám, Excellencí, známo je to jmeno Puškin. Básník jistý, v němž není ladu, pokoje a hlavně: škodliv přímo místy. Že píše – řek mi ondy kdos – zpěv o jakémsi ničemovi (hle, co dnes stačí na epos!)epos!), Oněgin zve se plod ten nový. (Že ostatně smí ještě psát buď věru Bohu žalováno! Bdít censura má, bdít má stát i car sám, vědět račte – ano –) 40 Což našinec hned ztiší se, jen zeptat se buď dovoleno: „vran hejno na kříž snáší se“ – smí tohle býti vytištěno?! Řeč o Moskvě prý – zatím věc dráp čertův zřejmě v sobě kryje: Tak Puškin, prosím, nevěrec, ve vranách sluhy víry bije. A já ve jmenu víry té jdu k Excellenci v té naději, že ujmout se jí ráčíte a odvrátíte zkázu její. II.
Mně ctí je, Osvícenosti, že dle relací censorových dát mohu zprávu v krátkosti o oněch vranách Puškinových. Prý jisto je, že v Moskvě jsou a prokázáno také blíže, že s obzvláštní si oblibou sedají na kostelní kříže. 41 Leč zakročit by měla zde – mní censor onen, hlava bystrá – ta ruka, která k tomu je, tož moskevského policmistra. Však už byl jemu nákaz dán, by prozkoumal, jak odpomoci a zlozvyk řečených těch vran odstranil z úřední své moci. III.
Vám, Excellencí, vřelý dík, já jist byl, pomoc vaše cenná, že ani malý okamžik mi nemůže být odepřena. A malou poznámku jen mám, snad smlčeti ji měl bych raděj – nu což – jdu, Excellencí, k vám, jenž nikdy nezklamal mou naděj: Hle, učí filosofie se na vysoké ruské škole – zvyk z Evropy to shnilý je a pro nás neštěstí vždy holé. 42 Proč? K čemu? Nedal-li sám Bůh ve Svatém Písmě klíče ke všemu? Co vyhloubat chce lidský duch? A není rouhání to Jemu? Já maličkost tu k úvaze zde dávám Excellenci vaší – neb toť už v mojí povaze: vše k spáse svaté Rusi naší! IV.
Vždy oddaný vám služebník vám píši, Veleosvícený, zvlášť vzdávaje svůj vřelý dík za pokyn vlastenecky cenný. A vděčna musí být vám zem a jmeno vaše velebeno: dnes bylo ze škol úkazem hloubání všechno odstraněno. 43
Básně v knize Krůčky dějin (in Svědomím věků 8, in Básnické dílo J. S. Machara):
  1. NAPOLEON.
  2. DVA REBELOVÉ. I.
  3. GOYA.
  4. LIBERTÉ – ÉGALITÉ – FRATERNITÉ
  5. SVATÁ ALLIANCE.
  6. LORD BYRON.
  7. U PANÍ CHARLOTTE VON STEIN.
  8. ROMANTIKA.
  9. CHARLES X.
  10. GOETHE.
  11. VERŠ PUŠKINŮV.
  12. LERMONTOV.
  13. CAR NIKOLAJ I.
  14. ZE VSI.
  15. KISMET.
  16. ŽIVOT.
  17. DVĚ DOBY ŘÍMSKÉHO ČLOVĚKA. I.
  18. METTERNICH.
  19. PAŘÍŽ 1848.
  20. 1848.
  21. BALZAC.
  22. HEREC.
  23. VANDR.
  24. ŽURNALISMUS.
  25. VÁLKA KRYMSKÁ.
  26. FORMAN.
  27. H. HEINE.
  28. „STRUMENTI CIECHI“.
  29. ARTHUR SCHOPENHAUER.
  30. POLSKÁ EMIGRACE.
  31. VIKTOR HUGO.
  32. CAROL I., KNÍŽE RUMUNSKÝ.
  33. NA BOJIŠTI U SADOVÉ.
  34. MAXMILIAN, CÍSAŘ MEXICKÝ.
  35. POLITIKOVÉ.
  36. CHARLES DARWIN.
  37. BŮH, CÍSAŘ, ČEST.
  38. UMUČENÍ SV. PETRA.
  39. GEORGE SAND.
  40. NAPOLEON III.
  41. 1870-1871.
  42. A. DUMAS PÈRE.
  43. KAISER WILHELM I.
  44. BYZANC.
  45. VOJÁČEK.
  46. PIUS IX.
  47. CAR ALEXANDER II.
  48. CAR ALEXANDER III.
  49. KARL MARX.
  50. DVĚ DOBY ŘÍMSKÉHO ČLOVĚKA. II.
  51. BEDŘICH SMETANA.
  52. KATOLICISMUS.
  53. SADI CARNOT.
  54. KRÁL MILAN.
  55. KOMMODORE DEWEY,
  56. PAUL VERLAINE.
  57. ŘÍM.
  58. VAGABUND.
  59. EVROPĚ.
  60. TICHÉ DRAMA.
  61. LEO XIII.
  62. MONOLOG STARÉHO VÉVODY.
  63. MOLTKE.
  64. DVA REBELOVÉ. II.
  65. POGROM.
  66. NA KONCI STOLETÍ.
  67. KRITICISMUS.
  68. BISMARCK.
  69. PASTEL.
  70. BALADA.
  71. MINIATURA.
  72. CIKÁNI.
  73. FR. NIETZSCHE.
  74. VĚK XIX.
  75. BALLADA Z ROKU 1905.
  76. BITVA U MUKDENU.
  77. DĚJINY.
  78. RUSKO V LEDNU 1905.
  79. IBSEN.
  80. VYPRAVOVÁNÍ ARCHIVÁŘOVO.
  81. SCHŮZE.
  82. PŘÍRODOPIS BYROKRATISMU.
  83. DĚLNÍK.
  84. J. VRCHLICKÝ.
  85. LEV NIKOLAJEVIČ TOLSTOJ.
  86. „NÁŠ LID.“
  87. FRANZ FERDINAND.
  88. V DEN DEVADESÁTÝCH NAROZENIN.