VÁLKA KRYMSKÁ.

Josef Svatopluk Machar

VÁLKA KRYMSKÁ. (1854-1855.)
Když zabíjet – tož podle regulí válečných uměn: jak když šachy hrají. Jsme estety. A tedy, zhynu-li, ať rány umělecky dopadají. Ó Kryme, do dnes na tvých chlumů žluti na pláních pustých, nebi, jež tu visí, děs leží tragický a ustrnutí z těch dějů, jejichž jevištěm byls kdysi. Z všech konců světa stáda nevědomá sem svezli: Francouze i Angličany, Italy, Turky – Rus tu byl už doma – jak v dálce poručeno bylo pány. A tu je, za tisícem tisíce, bez pravidel a uměn poráželi dny, týdny, celé dlouhé měsíce řezníci-amatéři neumělí. 77